určovací klíč (PDF, 581,2kB) >>>
Délka předního křídla: 12-15 mm
Areál. Palearktický. Od Pyrenejí přes jižní a střední Evropu, Pobaltí, jižní Finsko přes temperátní Asii až do Japonska; migruje do severnějších oblastí.
Biotopová vazba. Suché, stepní lokality, vyprahlé svahy, suché úvozy, železniční náspy, teplé ruderály, také mezofilní květnaté louky, křovinaté biotopy, vojenská cvičiště, lomy a pískovny.
Živná rostlina housenek. Tolice vojtěška (Medicago sativa), jetel luční (Trifolium pratense), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a š. bažinný (L. uliginosus), popř. i další bobovité rostliny.
Vývoj. U nás dvou až třígenerační (duben – červen, červenec – srpen, srpen – začátek října), v oblastech s vyšší průměrnou teplotou polyvoltinní, generace se zřejmě mohou prolínat. Sezónní polyfenismus. Letní generace bývá početnější, a zdá se že i mobilnější. Vajíčka jsou kladena na živné rostliny. Housenky jsou fakultativně myrmekofilní. Téměř dorostlé larvy poslední generace přezimují, na jaře se kuklí v trsu živné rostliny.
Chování. Málo zkoumaný druh. Nenápadný, může unikat pozornosti, ale na vhodných místech bývá početný. Většinu času tráví poblíž živné rostliny. Na rozdíl od většiny modrásků z rodu Cupido je dobrým migrantem.
Podobné druhy v ČR. Modrásek tolicový (Cupido decoloratus), m. čičorkový (C. alcetas).
Rozšíření v ČR. V minulosti roztroušeně v teplých oblastech celého státu, na konci 90. let. 20. století se na Moravě rapidně šíří k severu, nyní na celé Moravě a ve Slezsku plošně a hojně vyjma horských poloh. Naopak v Čechách výrazně ustoupil v 70. a 80. letech 20. století a jeho výskyt je omezen na České středohoří, střední a jižní Čechy. V posledních letech začíná expandovat do východních Čech z Moravy.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožen. Přestože je tento druh schopen migrací a v současnosti šíří, zůstává v západní polovině státu vzácným druhem. Žije především na narušovaných místech se sporou vegetací, vystavených přímému slunečnímu záření. Pro jeho ochranu je nutné zamezovat náletům křovin, extenzívně pást a udržovat biotopy v raně sukcesním stadiu. Na plochách po těžbě nerostných surovin neprovádět lesnické a zemědělské rekultivace, naopak je nutné je ponechat přirozené sukcesi a zčásti provádět management na podporu xerotermní bioty.
Samec, Brno, 4.5.2013. Foto V. Hotárek | Samec, Brno, 21.9.2013. Foto V. Hotárek | Samice, Brno, 4.5.2013. Foto V. Hotárek |
Samice, jarní generace, NP Podyjí, 2006. Foto Z. Hanč | Samice, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek | Samice, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík |
Samec, Morava, Bruntálsko, duben 2009. Foto P. Meca | Samec, Morava, 2004. Foto M. Ryšavý | Samec. Foto O. Zicha |
Samice, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík | Samec. Foto Z. Hanč |