určovací klíč (PDF, 581,2kB) >>>   

Modrásek štírovníkový - Cupido argiades (Pallas, 1771)


Délka předního křídla: 12-15 mm
Areál. Palearktický. Od Pyrenejí přes jižní a střední Evropu, Pobaltí, jižní Finsko přes temperátní Asii až do Japonska; migruje do severnějších oblastí.
Biotopová vazba. Suché, stepní lokality, vyprahlé svahy, suché úvozy, železniční náspy, teplé ruderály, také mezofilní květnaté louky, křovinaté biotopy, vojenská cvičiště, lomy a pískovny.
Živná rostlina housenek. Tolice vojtěška (Medicago sativa), jetel luční (Trifolium pratense), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a š. bažinný (L. uliginosus), popř. i další bobovité rostliny.
Vývoj. U nás dvou až třígenerační (duben – červen, červenec – srpen, srpen – začátek října), v oblastech s vyšší průměrnou teplotou polyvoltinní, generace se zřejmě mohou prolínat. Sezónní polyfenismus. Letní generace bývá početnější, a zdá se že i mobilnější. Vajíčka jsou kladena na živné rostliny. Housenky jsou fakultativně myrmekofilní. Téměř dorostlé larvy poslední generace přezimují, na jaře se kuklí v trsu živné rostliny.
Chování. Málo zkoumaný druh. Nenápadný, může unikat pozornosti, ale na vhodných místech bývá početný. Většinu času tráví poblíž živné rostliny. Na rozdíl od většiny modrásků z rodu Cupido je dobrým migrantem.
Podobné druhy v ČR. Modrásek tolicový (Cupido decoloratus), m. čičorkový (C. alcetas).
Rozšíření v ČR. V minulosti roztroušeně v teplých oblastech celého státu, na konci 90. let. 20. století se na Moravě rapidně šíří k severu, nyní na celé Moravě a ve Slezsku plošně a hojně vyjma horských poloh. Naopak v Čechách výrazně ustoupil v 70. a 80. letech 20. století a jeho výskyt je omezen na České středohoří, střední a jižní Čechy. V posledních letech začíná expandovat do východních Čech z Moravy.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožen. Přestože je tento druh schopen migrací a v současnosti šíří, zůstává v západní polovině státu vzácným druhem. Žije především na narušovaných místech se sporou vegetací, vystavených přímému slunečnímu záření. Pro jeho ochranu je nutné zamezovat náletům křovin, extenzívně pást a udržovat biotopy v raně sukcesním stadiu. Na plochách po těžbě nerostných surovin neprovádět lesnické a zemědělské rekultivace, naopak je nutné je ponechat přirozené sukcesi a zčásti provádět management na podporu xerotermní bioty.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Brno, 4.5.2013. Foto V. Hotárek
Samec, Brno, 4.5.2013. Foto V. Hotárek
Samec, Brno, 21.9.2013. Foto V. Hotárek
Samec, Brno, 21.9.2013. Foto V. Hotárek
Samice, Brno, 4.5.2013. Foto V. Hotárek
Samice, Brno, 4.5.2013. Foto V. Hotárek
Samice, jarní generace, NP Podyjí, 2006. Foto Z. Hanč
Samice, jarní generace, NP Podyjí, 2006. Foto Z. Hanč
Samice, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice, Bílé Karpaty, 2007. Foto M. Vojtíšek
Samice, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík
Samice, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík
Samec, Morava, Bruntálsko, duben 2009. Foto P. Meca
Samec, Morava, Bruntálsko, duben 2009. Foto P. Meca
Samec, Morava, 2004. Foto M. Ryšavý
Samec, Morava, 2004. Foto M. Ryšavý
Samec. Foto O. Zicha
Samec. Foto O. Zicha
Samice, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík
Samice, Olomoucko, 2000. Foto S. Krejčík
Samec. Foto Z. Hanč
Samec. Foto Z. Hanč

Aberace

Aberace, Chřiby, Košíky, 10.7.2010. Foto J. Jurníček
Aberace, Chřiby, Košíky, 10.7.2010. Foto J. Jurníček

Kopulace

Kopulace, vlevo samice, Slovensko, 2001. Foto S. Krejčík
Kopulace, vlevo samice, Slovensko, 2001. Foto S. Krejčík
---