určovací klíč (PDF, 472,5kB) >>>
Otakárek ovocný - Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 32-45 mm
Areál. Západopalearktický. Od Francie přes téměř celou jižní a střední Evropu, jižní Rusko, Turecko až po východní Kazachstán a Zauralí. Je schopen příležitostných migrací.
Biotopová vazba. Výslunné skály, skalní stepi a lesostepi, často s jižní expozicí, výslunné stráně, ekotony stepí a lesa či luk a lesostepí, ale i oblasti po těžbě nerostných surovin. Vyhledává především místa s křovinatou vegetací, na jihu i zanedbané sady.
Živná rostlina housenek. Různé druhy hlohů (Crataegus spp.) a slivoní (Prunus spp.), včetně kultivarů.
Vývoj. Dvougenerační (duben – červen, červenec – září), v chladnějších oblastech bývá druhá generace jen částečná. Od roku 2009 pozorována vzácně částečná třetí generace v září a říjnu (např. Přerov 1.10.2012; Praha-Slivenec 21.10.2017, Praha-Strašnice 26.10.2017). Vajíčka kladena jednotlivě či po dvou na listy živných rostlin. Housenky jsou značně sedentární, mladé sedí (často připředené) na listu, kterým se živí, starší sedávají na větvičkách, kde se i kuklí. Přezimuje kukla.
Chování. Heliofilní druh. Imága jsou velmi mobilní, často a dlouho plachtí, samci vyhledávají samice patrolováním, na některých místech bývají pozorovány velké agregace samců na vyvýšených místech, tzv. ”hilltopping” (České středohoří, Pálava). Populace v Čechách jsou relativně izolované a sedentární, stejně jako moravské populace při severním okraji areálu. Dále na jihu (Znojemsko, Břeclavsko) tvoří zřejmě otevřené populace. Motýli sají nektar z květů, stromů a keřů, též sají na vlhké půdě. Samice si pro kladení vybírají spíše menší, solitérní, plně osvětlené keříky.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Výrazně ustoupil v Čechách, kde vyhynul z většiny historicky obývaného území, zvláště na jihu a východě území. Přežívá pouze v nejteplejších oblastech, zvláště v Českém krasu, Českém středohoří a v kaňonu Vltavy. Na Moravě dosud běžný na jihu (zhruba k Brnu) a jihovýchodě. Historicky žil roztroušeně na celém území kromě vyšších pohoří, v 80. letech 20. století vymizel na severní Moravě. V posledních letech se však začíná vracet do krajiny a to i do oblastí, kde nebyl léta pozorován, např. na střední Moravu, do Podbeskydí či na Vsetínsko.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený druh, v ČR legislativně chráněný. V důsledku intenzifikace sadařství, zapojování porostů či zarůstání křovinatých strání a lesostepí, či jejich převáděním na vysokokmenný les značně ustoupil. Pro jeho udržení je nutné ponechat lesostepní charakter jeho stanovišť, tj. omezovat nálet a zarůstání dřevin, vhodná by byla extenzívní pastva koz, nemusí škodit ani maloplošné vypalování zapojených křovin. Tento druh je schopen osídlit druhotná stanoviště, jako jsou pozdější sukcesní stadia v lomech a povrchových dolech – zde je však třeba omezovat přerůstání dřevinami, zcela nepřípustná je lesnická a zemědělská rekultivace.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
Vejce
Larvy
Biotopy
Kopulace