určovací klíč (PDF, 797,3kB) >>>
Délka předního křídla: 14-16 mm
Areál. Pontomediteránní. Druh žije v jižní a střední Evropě, od severního Španělska po Polsko, Balkán, Turecko, zasahuje až na jižní Ural.
Biotopová vazba. Suché a teplé křovinaté stráně a svahy s jižní expozicí, prosluněné okraje listnatých lesů, stepní a lesostepní refugia s nízkým keřovitým porostem.
Živná rostlina housenek. Trnka obecná (Prunus spinosa).
Bionomie. Jednogenerační (červen až červenec). Po vykladení samice vajíčko ihned překrývá černými šupinkami ze štětečku na posledním zadečkovém článku. Vajíčko přezimuje, na jaře se housenka prokousává do rašících pupenů. Pozdější larvální stadia sedí na spodní straně trnkových listů. Kuklí se většinou na zemi v blízkosti živné rostliny. Kukla je připevněna k podložce tenkým vláknitým opaskem.
Chování. Populace jsou velmi sedentární, motýli se prakticky nevzdalují ze svého biotopu. Samci zaujímají vyčkávací strategii, přičemž s křídly pootevřenými ke slunci sedí na koncových větvičkách trnky. Obě pohlaví lze pozorovat jak prudce a skákavě poletují nad či uvnitř trnkových keřů. Imága sají nektar na bezu chebdí (Sambucus ebulus) a miříkovitých rostlinách (Apiaceae).
Podobné druhy v ČR. Ostruháček česvinový (Satyrium ilicis).
Rozšíření v ČR. Teplé oblasti nížin a pahorkatin. V Čechách na Plzeňsku, Doupovských horách, Žatecku, Českém středohoří, Děčínsku, v nejteplejších oblastech Středočeské vrchoviny, v Českém krasu, středním Povltaví, na Mělnicku, v jihozápadních Čechách na sušických vápencích; teplé oblasti Vysočiny. Na jižní Moravě souvislejší výskyt, severněji izolované populace – Svitavsko, okolí Boskovic, Velký Kosíř, okolí Moravské Třebové a na severní Moravě na Osoblažsku, Novojičínsku a Jablunkovském průsmyku; na východní Moravě hojněji na Valašsku. Vymizel v nejzápadnějších, východních a jižních Čechách.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený. Tvoří lokální populace s omezenou schopností migrace do okolí. Žije na teplých a krytých stanovištích, většinou svažitého charakteru, právě takových, které jsou vhodné na přeměnu na vinohrady a ovocné sady. Ohrožený je také zalesňováním opuštěných, křovinami zarůstajících strání. Osídluje i druhotná stanoviště, například v opuštěných lomech. Ochrana spočívá v zachování jeho přirozených stanovišť, v chráněných územích pak jejich vhodnou údržbou, tedy bránění náletu a jeho zapojení vypásáním (nejlépe kozami) a kácením.