určovací klíč (PDF, 1MB) >>>
Ostruháček česvinový - Satyrium ilicis (Esper, 1779)
Délka předního křídla: 16-18 mm
Areál. Západopalearktický. Od Iberského poloostrova přes střední a jižní Evropu, zasahuje po jižní Skandinávii, dále na Balkán, Malou Asii a Blízký východ; v Rusku až po jižní Ural, Kavkaz a Zakavkazsko.
Biotopová vazba. Paseky a lesní světliny vlhčích listnatých lesů, průseky pro elektrické vedení, přednostně na stanovištích s nízkými mladými keřovitými duby, také na křovinatých lesostepích.
Živná rostlina housenek. Různé druhy dubů (Quercus spp.), zejména d. letní (Q. robur) a d. zimní (Q. petraea). Preferuje nízké osluněné stromky a křovinaté formy do výšky asi 2 metrů.
Bionomie. Jednogenerační (červen až červenec). Poloprůsvitná světle zelená housenka požírá jemné koncové listy dubu. Kuklí se při zemi na stoncích trav či ve spadaném listí.
Chování. Samci jsou teritoriální na nízkých stromcích či spíše keřících dubů. Pouze nízké, osluněné duby jsou využívány i ke kladení vajíček. Imága často sají na bíle kvetoucích řebříčcích (Achillea spp.), bezu chebdí (Sambucus ebulus) nebo ostružinách (Rubus spp.).
Podobné druhy v ČR. Ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), se kterým je často zaměňován.
Rozšíření v ČR. Omezen na doubravy nížin a pahorkatin. V Čechách dosud na Litoměřicku, okolí Kadaně, okolí Prahy, v Českém krasu, na Poděbradsku a Novobydžovsku; na Moravě v Moravském krasu, v kaňonu Jihlavy, na Břeclavsku, Uherskohradišťsku, v Litovelském Pomoraví a na několika lokalitách předhůří moravských Karpat a na Hlučínsku. Vyhynul v západních a jižních Čechách .
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený. Náš nejvzácnější ostruháček, typický druh raných sukcesních stadií v listnatých lesích. Ustoupil podobně jako další druhy světlých lesů a pařezin. Ostruháček česvinový má omezenou disperzní schopnost, byl lépe přizpůsoben jemnozrnné mozaice různých sukcesních stadií v tzv. nízkých a středních lesích (pařezinách). Ústup motýla souvisel s přechodem na vysokokmenné hospodaření. Přežití může zajistit návrat k výmladkovému hospodaření na lokalitách, případně obnova po menších plochách tak, aby v oblastech výskytu byl vždy dostatek raně sukcesních ploch.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
Biotopy
