určovací klíč (PDF, 753,3kB) >>>
Délka předního křídla: 14-17 mm
Areál. Západopalearktický. Severní Afrika, téměř celá Evropa, od Portugalska po jižní Fennoskandii, na východ Balkán, přes Turecko, centrální Rusko, po západní Kazachstán; vyskytuje se na většině velkých Středomořských ostrovů.
Biotopy v ČR. Především doubravy všech typů od nížin do pahorkatin a jejich lemy, dubová stromořadí, remízy, liniová zeleň podél vodotečí a křovinaté stráně se solitérními duby.
Živná rostlina housenek. Různé druhy dubů (Quercus spp.), zejména dub letní (Q. robur ) a d. zimní (Q. petraea).
Bionomie. Jednogenerační (červen až září). Larva přezimuje v obalu vajíčka, líhne se v jarních měsících a v prvém larválním stadiu se zavrtává do rašících pupenů, v dalších stadiích žije na listech, odpočívá na konci větviček, kde svou hnědou barvou a nenápadnou kresbou velmi dobře splývá s větvičkou a zaschlým květenstvím. Kuklí se na zemi mezi suchým listím.
Chování. Motýl žije převážně v horní části korun dubů, kde při pohledu ze země můžeme za slunečného počasí sledovat desítky samců prudce poletujících okolo větví. Značné meziroční kolísání velikosti populací, v letech s vysokými počty se imága zdržují i na níže situovaných větvích. K získání samiček si samci hájí teritoria v korunách stromů. Potravou dospělců je medovice z listů stromů. Samice jsou schopné dlouhých přeletů a kolonizace nových dubových porostů.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Hojný druh, rozšířený po celém území s výjimkou chladných horských poloh. Svým způsobem života v korunovém patře porostu však často uniká pozornosti.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožen. Druh je znám jako velmi dobrý letec, který často překonává velké vzdálenosti, takže ztráta lokální populace totální likvidací dubového porostu znamená jen jeho dočasný ústup. S motýlem se často setkáme i na solitérních dubech stojících uprostřed polí.