určovací klíč (PDF, 853,6kB) >>>   

Modrásek tmavohnědý - Aricia agestis (Denis & Schiffermüller, 1775)


Syn.: astrarche (Bergsträsser, 1779)

Délka předního křídla: 12-14 mm
Areál. Palearktický. Od severní Afriky přes jižní a střední Evropu včetně jihu Británie až po Dálný východ.
Biotopová vazba. Suché stepní lokality, písčiny, vyprahlé svahy, suché úvozy, ale také mezofilní louky, železniční náspy, staré vinice, opuštěná pole, ruderály, okraje polních cest, lesní lemy a světliny.
Živná rostlina housenek. Kakosty: dlanitosečný (Geranium dissectum), maličký (G. pussilum), luční (G. pratense), měkký (G. molle), pyrenejský (G. pyrenaicum) aj., pumpavy (Erodium spp.) a devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum).
Vývoj. Dvougenerační (květen – červen, červenec – září), na Moravě v posledních letech pozorována třetí generace (září – začátek listopadu). Samice klade vajíčka jednotlivě většinou na spodní stranu listu živné rostliny. Housenka po vylíhnutí nejdříve minuje, vyžírá kutikulární vrstvu spodní strany listů, později se živí celým listem. Fakultativní myrmekofilie. Larva druhé generace přezimuje; kuklí se na zemi. Kukla bývá skrytá v larvální exuvii, často je zavlékána do mravenišť.
Chování. Nenápadný druh, může unikat pozornosti. Žije v nepočetných populacích, ale jednotlivé nálezy daleko od vhodných biotopů a zaznamenané expanze v lokálním měřítku naznačují spíše otevřenější populační strukturu a svědčí o schopnosti osídlovat nová místa. Samci se soustřeďují na úpatí kopců, kde také dochází ke kopulacím. Páření a snášení vajíček probíhá jen za slunného počasí.
Podobné druhy v ČR. Modrásek pumpavový (Aricia artaxerxes), samice m. vičencového (Polyommatus thersites), samice m. jehlicového (P. icarus).
Rozšíření v ČR. Roztroušeně v teplých oblastech, především v nížinách a pahorkatinách. Lokálně vymizel koncem minulého století ve východních a západních Čechách a na severní Moravě. Naopak na střední Moravě byla zaznamenána v 90. letech 20. století expanze na mnoho nových lokalit, především na opuštěná stepní lada. V posledních letech znovu lokálně nalézán na severní Moravě a také ve východních i západních Čechách – motýl zjevně expanduje i v těchto regionech. To koresponduje se zahraničními autory, kteří u tohoto druhu zmiňují značné fluktuace početnosti a recentní šíření.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožen. Je vázán na mozaikovitou strukturu pozdějších stadií sukcese bezlesých biotopů. Proto osídluje staré lomy, pískovny, opuštěné vinice a sady, ale i sušší a málo udržované příkopy podél cest atd. Tento stav je však přechodný a opuštěná lada bez vhodného managementu rychle zarostou. Na takových místech je třeba prosazovat extenzivní pastvu, odstraňování náletu a mozaikovité sečení.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Brno, 1.6.2013. Foto V. Hotárek
Samec, Brno, 1.6.2013. Foto V. Hotárek
Samec, Praha, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, Praha, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice, Pálava, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice, Pálava, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, Polabí, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samec, Polabí, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samice, Pálava, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice, Pálava, 2005. Foto M. Vojtíšek
---