Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 847,1kB) >>>
Bělásek luční - Leptidea juvernica Williams, 1946
První řádek: samci – vlevo první generace, vpravo druhá generace
Druhý řádek: samice – vlevo první generace, vpravo druhá generace
Třetí řádek: vlevo samec první generace, uprostřed samec druhé generace, vpravo samice druhé generace. Vše foto F. Slamka.
Syn.: reali auct.
Délka předního křídla: 18-23 mm
Areál. Západopalearktický. Podle dosavadních znalostí rozšířen od střední Francie a střední Itálie na západ přes střední Evropu, jižní Skandinávii a evropskou část Ruska až po střední Sibiř. Žije také v Irsku, chybí naopak v Anglii, odkud je znám pouze bělásek hrachorový (Leptidea sinapis). Nedávné molekulárně-genetické studie potvrdily, že taxon Leptidea reali Reissinger, 1990 (bělásek Realův) zahrnuje ve skutečnosti dva skryté, makroskopicky nerozlišitelné druhy, lišící se počtem chromozomů, v sekvenci DNA a také rozšířením. Areál druhu L. reali zahrnuje oblast od Pyrenejí, přes jižní Franci až do střední Itálie, zatímco u druhu L. juvernica zahrnuje ostatní oblasti z dosud známého celkového areálu tohoto druhového komplexu.
Biotopová vazba. Nivní louky, břehy řek, vlhčí louky v lesích, květnaté mezofilní louky, světlé listnaté lesy a lesní okraje od nížin do hor. Na vlhčích lokalitách (nivní louky, vlhké až rašelinné louky) žije pouze tento druh, příbuzný bělásek hrachorový (Leptidea sinapis) tam chybí.
Živná rostlina housenek. Hlavní živnou rostlinou je hrachor luční (Lathyrus pratensis). Štírovníky (Lotus spp.), čičorka pestrá (Coronilla varia) a vikve (Vicia spp.) jsou pro kladení využívány méně.
Vývoj. Dvougenerační (konec března – červen, červenec – srpen), částečná třetí generace v teplejších oblastech (září – říjen), v horách jednogenerační (květen – červenec). Vajíčka klade jednotlivě na živnou rostlinu, housenka aktivuje ve dne a žije solitérně. Kuklí se na stonku živné rostlin, přezimuje kukla.
Chování. Samci jsou protandričtí a patrolují, samice jsou monogamní. Leptidea juvernica se podobně jako L. sinapis vyznačuje složitým předkopulačním chováním, samice je schopna rozpoznat a odmítnout samce příbuzných druhů.
Podobné druhy v ČR. Bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), b. východní (L. morsei). Od běláska hrachorového (L. sinapis) lze s jistotou odlišit pouze podle genitálií.
Rozšíření v ČR. Velmi rozšířený v nivách řek na celém území státu od nížin až do hor. Ve většině oblastí (kromě jižní Moravy) v současnosti zcela převládá nad L. sinapis (např. severní Morava, Vysočina, jižní, západní, východní a severní Čechy). V intenzivně obhospodařované krajině řada populací vymizela.
Ohrožení a ochrana. Není ohrožen, ale podobně jako další “běžné” mezofilní druhy jej může potenciálně poškodit zarůstání a zalesňování opuštěných luk a mokřadů. Vhodným managementem se jeví mozaikovité kosení a extenzivní pastva, záměrné zalesňování zbytků květnatých luk je naopak zcela nepřípustné.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
