určovací klíč (PDF, 1,2MB) >>>
Modrásek ušlechtilý - Polyommatus amandus (Schneider, 1792)
Syn.: icarius (Esper, 1793)
Délka předního křídla: 16-19 mm
Areál. Palearktický. Severní Afrika, přes Španělsko, Fenoskandii, až po Dálný východ.
Biotopová vazba. Květnaté pastviny a eutrofizované podhorské louky, vlhčí a chladnější luční biotopy včetně rašelinných luk, lesní louky, lemy a paseky. Nevyhýbá se ani rekultivovaným plochám (např. dna jámových lomů nebo severočeské výsypky). Typický druh opuštěných luk vojenských prostorů. Lokálně se vyskytuje i v nižších polohách (např. mezofilní louky na Pálavě či Pouzdřanech).
Živná rostlina housenek. Vikev ptačí ( Vicia cracca ).
Vývoj. Jednogenerační (červen – začátek srpna). Vajíčka jsou kladena jednotlivě na listy živné rostliny. Housenka je fakultativně myrmekofilní, přezimuje ve druhém instaru.
Chování. Chování ani populační struktura tohoto druhu nebylo studováno, domníváme se, že nejde o druh s uzavřenými populacemi. Není protandrický. Samci hromadně sají na vlhké půdě cest, na lokalitách bývá často velmi početný.
Podobné druhy v ČR. Modrásek vičencový ( Polyommatus thersites ), m. jehlicový ( P. icarus ), samice m. bělopásného ( Aricia eumedon ).
Rozšíření v ČR. V současné době velice rozšířen především v podhůří západní části státu, ve všech sudetských pohořích a na Českomoravské vrchovině. Na jižní a jihovýchodní Moravě, stejně jako v Polabí, je jen lokálně; zcela chybí v Beskydech, Vsetínských vrších a v Ostravské pánvi. Je schopen velkých fluktuací areálu, od padesátých let bylo zaznamenána expanze v Německu, Polsku a také u nás, před tím byl považován za velmi vzácný druh, vyjma Pošumaví a sudetských pohoří.
Ohrožení a ochrana. Nepatří mezi ohrožené druhy. Zjevně mu vyhovují dříve intenzívně obhospodařované, ale dnes již opuštěné vlhčí louky. Nebezpečí pro něj může představovat převádění luk na lesy a celoplošná seč luk.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
Vejce
Kopulace
