určovací klíč (PDF, 648,7kB) >>>
Délka předního křídla: 11-13 mm
Areál. Palearktický. V celé Evropě od Pyrenejského poloostrova, přes jižní polovinu Britských ostrovů a Skandinávie, na jihovýchodě po Turecko a Ťan-Šan a na východ přes Rusko až po severní Čínu a Koreu.
Biotopová vazba. Obývá různé typy biotopů, především krátkostébelné partie květnatých lesních luk, lesní paseky a výslunné lemy lesních cest, také však výslunné lesostepi, pastviny a vlhké údolní louky. Je schopen osídlovat sekundární stanoviště jako jsou zářezy a náspy cest, lomy a pískovny.
Živná rostlina housenek. Celá řada druhů z čeledi růžovitých (Rosaceae), především různé druhy mochen (Potentilla spp.), ostružiníků (Rubus spp.), jahodníků (Fragaria spp.), dále pak řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), krvavec menší (Sanguisorba minor) a tužebník jilmový (Filipendula ulmaria).
Vývoj. V nižších polohách dvougenerační (konec března – červen, červenec – srpen), ve vyšších a chladnějších polohách (např. Sudety) je pouze jednogenerační (květen – červenec). Vajíčka kladena jednotlivě na rub listu živné rostliny. Larva žije solitérně v zápředku z listů, žír provádí večer a v časných ranních hodinách, ve třetím instaru si larva buduje trubičku ze dvou zapředených mladých listů. Kuklí se v zámotku z listů většinou při bázi stonku hostitelské rostliny a kukla přezimuje.
Chování. Není dostatečně zdokumentováno. Imága obou pohlaví jsou aktivní od rána do pozdního odpoledne a velmi často se sluní s rozevřenými křídly na ploškách sešlapávané nízké vegetace, kamenech, nezpevněných polních a lesních cestách apod. Na takových místech si samci vytvářejí teritoria, kde vyčkávají na přeletující samice. Bez ohledu na velikost samci reagují na všechny motýly, vyženou je z teritoria, poté krátce patrolují a vrací se na původní místo. Ke kopulaci dochází před polednem a odpoledne v porostu vyšších travin. Pravděpodobně uzavřené populace s nízkou disperzalitou jedinců.
Podobné druhy v ČR. Ostatní soumračníci rodu Pyrgus, od nichž se liší kresbou na líci i rubu zadních křídel a menší velikostí; s. skořicový (Spialia sertorius).
Rozšíření v ČR. Velmi rozšířený druh.Vyskytuje se od nížin až po vysoké polohy (v Hrubém Jeseníku do 800 m n. m.). Lokálně vymizel v intenzivně obhospodařované krajině.
Ohrožení a ochrana. Jako jediný ze soumračníků rodu Pyrgus není bezprostředně ohrožený. Ústup z některých lokalit zapříčinilo zarůstání opuštěných lad a strání nebo jejich cílené zalesňování. Přežití druhu podpoří nepravidelné kosení lesních luk, extenzivní pastva, sešlap a vytváření nových biotopů v člověkem narušené krajině bez lesnické rekultivace (lomy, pískovny, výsypky a okraje dálnic).
Samec, f. taras, Morava, Třebíčsko, květen 2011. Foto M. Vojtíšek | Samec, Bílé Karpaty, 2007. Foto O. Konvička | Samice - f. taras, NP Podyjí, 2005. Foto M. Vojtíšek |
Samice - f. taras, jižní Morava, 2007. Foto V. Křivan | Samice, jižní Morava, 2007. Foto V. Křivan | Samice, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek |
Samec, Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek |