určovací klíč (PDF, 850,5kB) >>>   

Soumračník čárkovaný - Hesperia comma (Linnaeus, 1758)


Délka předního křídla: 13-16 mm
Areál. Holarktický. Severozápadní Afrika, většina Evropy, Ruskem a Sibiří na Dálný východ, severní část Severní Ameriky.
Biotopová vazba. Pastviny, stepi a skalní stepi, suché výslunné stráně s řídkou až nezapojenou bylinnou vegetací od nížin do podhůří.
Živná rostlina housenek. Kostřava ovčí (Festuca ovina agg.).
Vývoj. Jednogenerační (konec července – počátek září). Vajíčka kladena jednotlivě na trsy živných rostlin, přičemž preferované živné rostliny jsou velmi nízce spasené, do výšky okolo 5 cm, a nacházejí se poblíž plošek bez vegetace; na takových rostlinách může být i více než jedno vajíčko. Vajíčko přezimuje, larva se líhne zjara, nekonzumuje vaječný chorion, z několika jemných listů si utká volnou “stanovou” konstrukci, ve které žere. Je zajímavě adaptovaná k životu na pastvinách: ucítí-li horký zvířecí dech, okamžitě padá k povrchu země. Kuklí se těsně při zemi ve volném kokonu vyztuženém listy trav.
Chování. Protandrický, tvoří diskrétní kolonie, mezi nimiž však dochází i k značné výměně jedinců. Samčí párovací strategií je vyčkávání, samci ostře startují za všemi motýly. Jedná-li se o samici, snaží se ji manévrováním přinutit k usednutí a kopulaci. Vynikající letec, létá rychle a nízko nad zemí, v letu rychle a často mění směr. Velmi charakteristické je chování samice při kladení: ta usedne na místo bez vegetace (často králičí nora, zaschlý otisk dobytčí stopy apod.), pak po něm “běhá” tam a zpět a hmatem zkouší byliny rostoucí při obvodu. Nalezne-li tam živnou rostlinu, velmi pečlivě na ni umístí jedno či více vajíček. Vzhledem ke specifickým nárokům na mikrostrukturu biotopu značně poklesly jeho stavy v Británii po epidemii myxomatózy, která zdecimovala tamní populaci králíka divokého; to vedlo k detailnímu výzkumu druhu. Poté, co se stavy králíků znovu zvedly, byl pozorován i návrat soumračníka na některé lokality, na nichž předtím vyhynul.
Podobné druhy v ČR. Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus).
Rozšíření v ČR. Rozšířen téměř po celém území, ale velmi lokálně, prodělal značný úbytek oproti minulosti, kdy byl pokládán za jednoho z nejhojnějších soumračníků. Absence lokalit je zvláště patrná v západních, jižních a východních Čechách, na Vysočině, severní Moravě aj. V posledních letech se v některých oblastech začíná vracet do krajiny, někde i do vyšších poloh (nejvýše byl nově zaznamenán v srpnu 2018 na horské louce na vrcholu Radhoště v Beskydech v 1120 m/m, L. Spitzer observ.).
Ohrožení a ochrana. Ohrožený ze stejných příčin jako další druhy otevřených stepních a travnatých biotopů, jejichž populace byly závislé na extenzivní pastvě. Intenzivní “pastevní areály” jsou pro něj nevhodné, protože kvalita takových pastvin bývá zlepšována hnojením, což brání vývoji nízkých, nezapojených porostů, které soumračník čárkovaný vyžaduje. Druh navíc, na rozdíl od řady jiných xerotermofilních motýlů, neosídluje nejranější antropogenně vzniklá sukcesní stanoviště (lomy apod.). Jeho ochranu zajistí jen obnova extenzivní pastvy v krajině, a to v co největším možném rozsahu.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Slovensko, 2003. Foto S. Krejčík
Samec, Slovensko, 2003. Foto S. Krejčík
Samice, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, Křivoklátsko, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samec, Křivoklátsko, 2006. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samice, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek
Samec, Čechy, 2005. Foto M. Vojtíšek

Vejce

Pouzdřany, 14. 8. 2016, foto V. Hotárek
Pouzdřany, 14. 8. 2016, foto V. Hotárek
---