určovací klíč (PDF, 820,6kB) >>>
Délka předního křídla: 11-15 mm
Areál. Západopalearktický. Od Pyrenejského poloostrova přes jižní a střední Evropu, Turecko, Blízký východ, jižní a střední Ural, Střední Asii, severní Indii až po Altaj.
Biotopová vazba. Vyprahlé suché stráně, křovinaté lesostepi, polní cesty, úhory, xerotermní ruderály, železniční náspy, staré zanedbané zahrady a zarůstající vinice, také však pískovny, lomy a hliniště.
Živná rostlina housenek. Především sléz velkokvětý (Malva alcea), dále s. pižmový (M. moschata), s. přehlížený (M. neglecta) a topolovka růžová (Alcea rosea).
Vývoj. Dvougenerační (duben – květen, červenec – září). Vajíčka kladena jednotlivě na líc listu živné rostliny. Larva žije solitérně a zhotovuje si typický úkryt z přehnutého okraje listu, který opouští, jen když žere. Po ukončení žíru se vrací do svého úkrytu a zapřede vstupní otvor. Trus vystřeluje menším otvorem ven. Přezimuje dorostlá v zápředku z listů.
Chování. Nestudováno. Imága létají rychle, nízko při zemi. Samci jsou teritoriální a usedají na plošky s řídkou vegetací nebo přímo na holou půdu (často na polní cesty). Na stanovištích se vyskytuje v nepočetných a zřejmě ne tak striktně uzavřených populacích.
Podobné druhy v ČR. V současnosti žádné.
Rozšíření v ČR. V minulosti velmi rozšířený v nížinách teplých oblastí. V současnosti lokálně především ve středních Čechách (včetně území Prahy), Českém středohoří a na jižní Moravě. V druhé polovině 20. století vymizel ze západních a východních Čech a plošný úbytek lze zaznamenat na celém území státu. V první dekádě 21. století se začíná znovu vracet v některých regionech do krajiny, někde se dokonce zcela nově šíří – jednotlivý výskyt potvrzen na Plzeňsku, v nižších polohách východních Čech, na severozápadní Moravě (Zábřežsko a Moravskotřebovsko) a ve Slezsku (Vidnavský a Osoblažský výběžek, podhůří Hrubého Jeseníku, Krnovsko, Bruntálsko, Hlučínsko a okolí Karviné). Nezvěstný je nadále v jižních a nejzápadnějších Čechách, na Liberecku, Vysočině, většině střední Moravy a na severovýchodní Moravě. V chladných oblastech byl vždy velmi lokální a vzácný.
Ohrožení a ochrana. Jako další stepní soumračníci patří k ohroženým druhům. Vyskytuje se na zanedbaných suchých loukách, bývalých pastvinách a především na výslunných ruderálech s výskytem slézu, vznikajících často pastvou dobytka či drůbeže poblíž lidských sídel. Takové biotopy v současnosti již prakticky neexistují: zanikly vinou zástavby, zarůstání, intenzivnějším hospodařením, nebo byly v rámci “zkrášlování” nahrazeny například anglickými trávníky. Nesvědčí mu intenzivní pastva a celoplošné sečení. Doporučujeme na jeho lokalitách extenzivně pást a mozaikovitě kosit – rostliny slézu nevyžínat a ponechávat na ploše. Na nově vzniklých plochách tohoto typu blokovat růst dřevin a častými disturbancemi (sešlap, jízda motorek, veřejná tábořiště apod.) podporovat pestrou mozaiku nízko- i vysokostébelného porostu. Bylo by vhodné provozovat takový management i na degradovaných, zdánlivě botanicky bezcenných lokalitách.
Samec, Morava, Břeclavsko, duben 2011. Foto M. Vojtíšek | Samice, Praha, 2007. Foto M. Lapčíková | Samec, Čechy, 2004. Foto M. Vojtíšek |
Samec, jižní Morava, 2005. Foto M. Vojtíšek | Samec, jižní Morava, 2005. Foto M. Vojtíšek |