Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 696kB) >>>
Soumračník podobný - Pyrgus armoricanus (Oberthür, 1910)
Délka předního křídla: 12-13 mm
Areál. Západopalearktický. Roztroušeně od Severní Afriky přes Pyrenejský poloostrov a střední Evropu, na sever až v nejjižnějším Švédsku a dále přes celý Apeninský poloostrov, Balkán, Zakavkazsko až po Irák a Írán.
Biotopová vazba. Vyprahlé, k jihu exponované stepní stráně většinou na bazickém či písčitém podkladu a spraši, výhřevné extenzivní květnaté pastviny. V minulosti se také vyskytoval na krátkostébelných mezích a travnatých okrajích polních cest.
Živná rostlina housenek. V České republice doloženo kladení na mochnu plazivou (Potentilla reptans) a jahodníky obecný (Fragaria vesca) a trávnice (F. viridis) (Beneš et al. 2019), nově také na krvavec menší (Sanguisorba minor) (Štramberk, PP Kamenárka, vápencový lom, 12.8.2022, 1 x kladení na spodní stranu listu, doklad foto K. Stonavský, J. Beneš revid.). Z jiných zemí hlášeny další mochny jako m. jarní (P. neumanniana) a m. nátržník (Potentilla erecta) a např. v jižním Švédsku a Dánsku klade motýl vajíčka převážně na tužebník obecný (Filipendula vulgaris), méně na devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium) a jen zcela marginálně je zde využívána mochna plazivá (Potentilla reptans).
Vývoj. U nás dvougenerační (květen – červen, červenec – září), v teplých letech částečná třetí generace v září až říjnu (4.10.2015, okolí Zlína, ca 15 neolétaných ex., J. Růžička foto, J. Beneš revid.). Na severu při hranici areálu jednogenerační (Dánsko). Vajíčka samice klade jednotlivě na rub listu živné rostliny na osluněné plošky s nezapojenou nízkou vegetací. Larva žije solitérně a přes den se ukrývá v zapředených listech, přezimuje a kuklí se v zápředku na bázi živné rostliny.
Chování. Dosud nestudováno. Samci jsou teritoriální a ve svých okrscích (osluněné sešlapané plošky) vyčkávají na proletující samice. Populace druhu jsou uzavřené, sedentární a většinou málo početné.
Podobné druhy v ČR. Soumračník bělopásný (Pyrgus alveus), s. západní (P. alveus trebevicensis), s. mochnový (P. serratulae) a také s. jahodníkový (P. malvae). Jejich odlišení je obtížné a většinou možné pouze na základě studia genitálií.
Rozšíření v ČR. Velmi lokální a vzácný druh. Vyskytoval se především v českém (okolí Prahy, Český kras, České středohoří, Slánsko a Polabí) a moravském termofytiku (několik lokalit na Znojemsku a střední, jižní a jihovýchodní Moravě), do vyšších poloh nezasahoval. Vymizel prakticky ze všech lokalit. Z poslední doby dokladován již pouze na hrstce lokalit ve středních Čechách (Praha, Český kras a okolí Kladna) a jihovýchodní Moravy (Bílé Karpaty a Chřiby), nově ověřen i ve Vizovické vrchovině. Bývá tradičně zaměňován se soumračníkem bělopásným (Pyrgus alveus) a s. západním (P. trebevicensis), proto bude nutné revidovat dokladový materiál a upřesnit rozšíření všech druhů tvořících takzvaný “Pyrgus alveus komplex”.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený. Soumračník podobný se vyskytoval především v nížinách, kde byl z hlediska lidské činnosti největší tlak na jeho biotopy. Řada stanovišť byla přímo likvidována buď převedením na zemědělskou půdu nebo nesmyslně zalesněna. Zbytek xerotermů nenávratně zarůstá, a proto se na všech lokalitách výskytu musí zavést vhodný management – mozaikovité sečení, nepravidelná extenzivní pastva, odstraňování náletových dřevin, prostorově omezené zimní vypalování ruderalizovaných ploch. Vzhledem k tomu, že druhu nevadí sešlap, se jeví zákazy vstupu do některých stepních rezervací jako kontraproduktivní. V současnosti ohrožuje jeho lokality také nová zástavba na periferii Prahy.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
