určovací klíč (PDF, 896,4kB) >>>   

Modrásek hořcový - Maculinea alcon (Denis & Schiffermüller, 1775)


Délka předního křídla: 17-19 mm
Areál. Eurosibiřský. V západní a střední Evropě velmi ostrůvkovitě – severní oblasti Pyrenejského poloostrova, Francie, Nizozemí, Belgie, Dánsko, na sever po jižní Švédsko, dále střední Evropa, Balkánský poloostrov, Kavkaz, Kazachstán, jižní a střední Sibiř po Dálný východ.
Biotopová vazba. Ve střední Evropě především na vlhkých bezkolencových oligotrofních loukách, vlhčích pastvinách a vřesovištích.
Živná rostlina housenek. U nás jen hořec hořepník ( Gentiana pneumonanthe ).
Vývoj. Jednogenerační (červenec – srpen), housenky se někdy vyvíjejí i dva roky. Obligátně myrmekofilní, využívá větší počet mravenčích hostitelů z rodu Myrmica. Druh hostitelského mravence se liší v různých částech Evropy a na různých typech stanovišť. Jednoletý až dvouletý vývoj v hnízdech mravenců.
Samice kladou relativně velká bílá vajíčka na poupata a květy živné rostliny. Housenky po 2-3 týdny vyžírají semeníky hořců. Je-li jich více v jednom semeníku, dochází ke kanibalismu. Po dosažení čtvrtého instaru si housenka prokouše otvor ve spodní části semeníku, kterým propadne pod rostlinu. Tam čeká, až ji objeví dělnice hostitelského mravence. Pravděpodobnost, že ji mravenci ”adoptují“, prudce klesá s dobou, kterou housenka čeká pod živnou rostlinou. V průběhu adopčního obřadu a později v mraveništi komunikují housenky s mravenci prostřednictvím chemických atraktantů. V důsledku působení těchto chemických látek považují mravenci housenky za vlastní larvy a jako o takové o ně pečují. Po prvním přezimování část housenek roste velmi rychle, zakuklí se koncem dubna a dokončí svůj vývoj v červenci. Ostatní housenky se po prvním přezimování vyvíjejí pomalu a přezimují v mraveništi i další rok. Líhnoucí se imága nejsou před mravenci chráněna již žádnými chemickými atraktanty a unikají jen díky peříčkovitým šupinkám na těle, které zůstávají v kusadlech mravenců.
Chování. Protandrický druh, uzavřené sedentární populace. Imága sají především na rostlinách z čeledi bobovitých (Fabaceae).
Podobné druhy v ČR. Modrásek očkovaný ( Maculinea teleius ).
Rozšíření v ČR. Vymizel z většiny známých lokalit. Recentní výskyt je znám pouze z jihozápadu a jihu Čech, z Polabí a jižních svahů Nízkého Jeseníku (VVP Libavá).
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený. Závažné nebezpečí pro něj představují především meliorace, ukončení tradičního způsobu hospodaření směřující k zarůstání zbývajících lokalit a zmenšování populací živných rostlin.
U dlouhodobě neobhospodařovaných pozemků se jako velmi vhodné ukázalo pokosení křovinořezem a extenzivní přepasení skotem, který úspěšně rozšlapává trsy dominantních trav jako bezkolence nebo metlice ( Molinia caerulea, Deschampsia cespitosa ). Vhodnější je krátkodobá pastva začátkem léta (před kvetením hořců), případně na podzim po dozrání semen. Při pouhém kosení, kterým se nahrazují tradiční způsoby hospodaření v mnoha chráněných územích, sice dominantní trávy nevytvářejí vysoké trsy, ale drn je hustě zapojený, dochází k částečné akumulaci opadu a v porostu chybí místa pro klíčení. Jako nedostatečné se ukázalo kosení v pozdním létě či začátkem podzimu, protože kosení v tomto období nedokáže potlačit dominantní druhy trav. Hnízda hostitelských mravenců se vyskytují na většině hořcových lokalitách, ale pravidelné kosení pro ně může znamenat výrazný stres. Z tohoto hlediska je nutné preferovat ruční mozaikové sečení před kosením strojovým.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec. Foto J. Dvořák
Samec. Foto J. Dvořák
Foto J. Dvořák
Foto J. Dvořák
Samec. Foto J. Horák
Samec. Foto J. Horák
Samec, jižní Čechy. Foto Z. Hanč
Samec, jižní Čechy. Foto Z. Hanč

Vejce

Vajíčka (nápadně bílá) na hořci hořepníku, Čechy, 2007. Foto J. Horák
Vajíčka (nápadně bílá) na hořci hořepníku, Čechy, 2007. Foto J. Horák

Kopulace

Kopulace, samice nahoře. Foto J. Dvořák
Kopulace, samice nahoře. Foto J. Dvořák
---