Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 765,6kB) >>>
Ostruháček březový - Thecla betulae (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 17-18 mm, největší evropský ostruháček.
Areál. Palearktický. Celá Evropa, na východ přes Balkán, Rusko na Dálný východ po Čínu a Koreu.
Biotopová vazba. Výslunné křovinaté svahy, prosluněné paseky a lesní lemy, liniová zeleň, přerůstající živé ploty, vždy s nízkým křovinatým porostem (zejména trnky, mahalebky apod.). Také zahrady a sady s výsadbou švestek, myrobalánu a meruněk.
Živná rostlina housenek. U nás především trnka obecná (Prunus spinosa), méně švestka domácí (Prunus domestica), slivoň obecná (Prunus insititia), slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) a meruňka obecná (P. armeniaca); vzácně třešeň ptačí (Prunus avium), střemcha obecná (Prunus padus) a broskvoň obecná (Prunus persica).
Bionomie. Jednogenerační (červenec až říjen). Vajíčka přezimují a v zimním období na šedých trnkových větévkách jsou poměrně nápadná. Housenka se líhne v dubnu a prokusuje se do rašících pupenů. Další larvální stadia sedí na spodní straně listů, zejména na řapíku, kde si vypřádají jemnou pavučinku. Dorostlá housenka, dík svému zelenému zbarvení a bělavé kresbě, je obtížně k nalezení. Vývoj je ukončen v červnu, kdy původně zelená housenka zhnědne a na zemi mezi listím a kamením se kuklí.
Chování. Druh i přes svou velikost a i vzdor svému nápadnému zbarvení snadno uniká pozornosti a zdánlivě patří mezi vzácné motýly. Jednotlivé populace obývají poměrně velké plochy. Dospělci se shromažďují na nápadných vyvýšených místech (solitérní stromy, křoviny na vrcholcích kopců), kde dochází k páření. Motýl je aktivní jen při plném slunci a většinu dne se sluní na větvičkách křovin. Nektaronosné rostliny imága vyhledávají většinou až v odpoledních hodinách, samci často sají na exudátech mšic, obě pohlaví na podzim také na spadaném ovoci.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Rozšířen po celém území státu, kromě chladných horských oblastí; prakticky všude tam, kde jsou porosty trnky. Je však pro svůj skrytý způsob života většinou přehlížen, proto je třeba doplnit znalosti o rozšíření druhu cíleným vyhledáváním nápadných vajíček v zimním období.
Ohrožení a ochrana. Nepatří mezi ohrožené druhy. Rušivé nejsou ani asanační zásahy v trnkových porostech, nejsou-li provedeny současně na rozsáhlých územích; jsou-li asanace nutné, doporučuje se rotační kácení (rozprostřít zásah v čase na 2-3 roky). Potenciálně škodlivé může být vypalování stařiny: je-li toto na lokalitě plánováno v zájmu managementu jiných druhů, mělo by se vyhnout alespoň části trnkových keřů.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
