určovací klíč (PDF, 637,6kB) >>>
Obě pohlaví žlutohnědá forma clytie.
Délka předního křídla: 33-40 mm
Areál. Eurosibiřský. Disjunktní areál přerušený v kontinentální části Asie. Od Pyrenejského poloostrova přes Francii a severní polovinu Itálie, střední a východní Evropu, Pobaltí, jižní Ural až po severozápadní Kazachstán. Ve většině střední a západní Sibiře druh nežije. Pak Dálný východ a sever Korejského poloostrova.
Biotopová vazba. Lesní cesty, průseky a lemy v údolích řek a v okolí vodních ploch, většinou v blízkosti porostů měkkých dřevin. Převládá v nížinných lužních lesích. Je schopen osídlovat i liniovou zeleň podél melioračních kanálů.
Živná rostlina housenek. Především topol osika (Populus tremula), méně t. černý (P. nigra) a velmi vzácně vrba jíva (Salix caprea).
Vývoj. Jednogenerační (červen – srpen), v posledních horkých letech částečná druhá generace (srpen – září). Samice kladou vajíčka jednotlivě na líc listů do polostínu korun menších stromků a pro kladení preferují okrajové části porostů. Housenka zahajuje žír již na podzim, žije solitérně a přezimuje.
Chování. Málo známé. Imága žijí v otevřených populacích. Samci jsou teritoriální v odpoledních hodinách, na samice vyčkávají na stromech a keřích. Dopoledne se věnují vyhledávání potravy. Často sají na volném povrchu země, bahně a loužích, známá je jejich náklonnost ke hnijícím organickým látkám (zdechlinám a exkrementům), méně na květech sadce konopáče (Eupatorium cannabinum) a bezu chebdí (Sambucus ebulus). Při sání na květech bývají pozorováni především staří samci a je možné, že cukry z nektaru představují pro starší motýly pohotovější zdroj energie než ostatní potrava. Samice se zdržují převážně v korunách stromů.
Podobné druhy v ČR. Batolec duhový (Apatura iris).
Rozšíření v ČR. Je plošně rozšířen po celém území, chybí pouze v intenzivně obhospodařovaných a odlesněných krajích a v chladných horských oblastech (vystupuje do ca 600 m, zde je však již vzácný).
Ohrožení a ochrana. Není ohrožený, v ČR legislativně chráněný. Stanovišť vhodných pro výskyt tohoto druhu je zatím v v naší krajině dostatek. V místech výskytu větších populací druhu (např. lužní lesy v Pomoraví či v Polabí) je nutné nechávat široké a prosluněné okraje lesních cest, vyvarovat se zbytečné likvidace křovinatých lesních plášťů a chemického ošetřování porostů.
Okolí Prahy. Foto M. Liščák | Samec, Moravský kras, 13.7.2014. Foto V. Hotárek | Milovice, 2011. Foto M. Vojtíšek |
Milovice, 2011. Foto M. Vojtíšek | Samice, forma clytie, jižní Čechy, 2005. Foto L. Říčánek | Samice, Rýmařov, 2005. Foto S. Krejčík |
Bílé Karpaty, 2012. Foto R. Plačková | Podblanicko, 2011. Foto M. Růžek | Olétaný jedinec. Foto M. Hrouzek |
Chvalovice, 2010. Foto M. Novák | Samec, Pálava, srpen 2011, částečná 2. generace. Foto J. Chalupská | Tetčice, 9. 6. 2018. Foto V. Hotárek |
Kochanovice, 2013. Foto D. Breiter | Samec, Slovensko. Foto M. Hrouzek | Okolí Prahy. Foto M. Liščák |
Detail, Bílé Karpaty, 2013. Foto M. Fišer | Detail, Milovice, 2012. Foto M. Vojtíšek | Detail, Milovice, 2012. Foto M. Vojtíšek |
Vlevo Apatura iris, vpravo A. ilia, střední Čechy, Sedlčansko, 1996. Foto P. Bílek | Samec, forma clytie, Blansko, 2005. Foto M. Koupý | Samec, Rýmařov, 2000. Foto S. Krejčík |
Samec, Rýmařov, 2003. Foto S. Krejčík |