určovací klíč (PDF, 792,4kB) >>>
Vlevo samec, vpravo samice. Foto L. Dembický
Délka předního křídla: 13-16 mm
Areál. Evropský. Roztroušeně v jižním a středním Německu, Dolním Rakousku, Chorvatsku, Jugoslávii, Černé Hoře, Kosovu a Bosně a Hercegovině. Na lokalitách, kde oba taxony žijí společně, doba letu P. alveus trebevicensis fenologicky výrazně předchází výskyt P. alveus alveus.
Biotopová vazba. U nás vyprahlé xerotermní stráně na vápencovém podkladě, extenzivní pastviny a kamenité zářezy podél železniční tratě.
Živná rostlina housenek. V Rakousku devaterník vejčitý (Helianthemum ovatum).
Vývoj. Jednogenerační (květen – červenec). Bionomie dosud není nedostatečně známa. Vajíčka kladena jednotlivě na rub listu živné rostliny. Larva žije ve spředených listech a tam také přezimuje.
Chování. Dosud nebylo studováno. Samci jsou podobně jako u příbuzných druhů teritoriální, sledovaná populace nebyla příliš početná.
Podobné druhy v ČR. Soumračník bělopásný (Pyrgus alveus alveus), s. podobný (P. armoricanus) a s. mochnový (P. serratulae). Jejich odlišení je obtížné a většinou možné pouze na základě studia genitálií.
Rozšíření v ČR. U nás poprvé zjištěn teprve v roce 2001 v NPR Vyšenské kopce u Českého Krumlova, další nález pochází z vojenského výcvikového prostoru Boletice. Nově potvrzen také na jižní Moravě. Naléhavá je revize všech dokladových exemplářů komplexu Pyrgus alveus.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený zarůstáním xerotermních lokalit a jejich zalesňováním. Vyšenské kopce, kde byl druh zjištěn, byly historicky využívány jako extenzivní pastvina. Nedávné znovuzavedení přechodné extenzivní pastvy (smíšené stádo koz a ovcí; ohrady se zvířaty se postupně posunují) vytváří pro druh velmi dobré podmínky, za tento management si CHKO Blanský les zaslouží pochvalu.