Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 578,8kB) >>>
Bělásek ovocný – Aporia crataegi (Linnaeus, 1758)
Délka předního křídla: 28-35 mm
Areál. Palearktický. Celá Evropa, kromě nejsevernější Skandinávie; dále Severní Afrika, Blízký východ a přes celou Asii až po Japonsko. Vyhynul v Anglii.
Biotopová vazba. Lesostepi a křoviny s výskytem živných rostlin. V minulosti častý v ovocných sadech (byl považován za vážného škůdce), dnes nejčastěji na industriálních stanovištích stojících mimo zájem zemědělství a lesnictví.
Živná rostlina housenek. Nejčastěji různé druhy hlohů (Crataegus spp.), ale i další dřeviny z čeledi růžovitých: slivoň (Prunus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), jabloň (Malus spp.) aj.
Vývoj. Jednogenerační (polovina května – červen). Vajíčka kladena ve shlucích na koncové větvičky živných rostlin. Po vylíhnutí spřádají housenky několik postranních lístků, v tomto společném zámotku (tzv. hibernakulu) i přezimují. Začátkem jara žijí ještě nějaký čas pospolitě. Kuklí se jednotlivě na různých místech živné rostliny i mimo ni.
Chování. Obě pohlaví jsou schopna migrovat i na velké vzdálenosti. Imága výrazně heliofilní, samci aktivně patrolují. Dospělci žijí pospolitě, společně i nocují. Hlavní potravou dospělců je medovice mšic z keřů a bobovitých rostlin.
Podobné druhy v ČR. Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne).
Rozšíření v ČR. V minulosti rozšířen po celém území, ve druhé polovině 20. století zaznamenal výrazný ústup, přerušovaný občasnými invazemi, jež vedly k založení dočasných populací. Počátkem 90. let 20. století byl dočasně nezvěstný v celém státě, pak se však začal šířit z oblastí trvalého výskytu v Německu do severních a západních Čech. V současnosti pravidelně nalézán i ve středních Čechách, od roku 2005 ojedinělé nálezy i v jižních Čechách, nejnověji expanduje také v severovýchodních Čechách až po západní polovinu podhůří Krkonoš. Na jižní Moravě nalezen po mnoha letech jeden jedinec v roce 2006. V současnosti na celé Moravě nezvěstný.
Ohrožení a ochrana. V současnosti v západní polovině státu expanduje a není ohrožen, naopak na celé Moravě je nyní nezvěstný. Netroufáme si soudit, co je příčinou rozsáhlého kolísání početnosti tohoto druhu v severních oblastech jeho areálu. Lze si představit, že tento druh žil ve střední a severní Evropě vždy na hranici areálu, jeho výskyt byl obnovován migracemi z jihu. Rovněž je pravděpodobné, že ve střední Evropě tento primárně lesostepní motýl vinou intenzifikace sadařství ztratil své náhradní biotopy – ovocné sady. V současnosti prosperuje v oblastech značně pozměněných těžkým průmyslem, a tudíž nevhodných pro intenzivní zemědělství: obsazuje industriální stanoviště na výsypkách, haldách a okrajích dálnic. Protože obdobná situace se týká i jiných xerotermích organismů, musí být význam post-těžebních stanovišť coby refugií lesostepní fauny brán v úvahu při plánování rekultivací. Z hlediska ochrany přírody jsou zcela nepřípustné velkoplošné rekultivace formou výsadby lesů či zalučnění travobylinnými směsmi. V neposlední řadě je důležité ukončit hysterii sadařů při gradaci běláska ovocného a zamezit likvidaci hnízd zimujících housenek.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
