určovací klíč (PDF, 977kB) >>>
Délka předního křídla: 13-15 mm
Areál. Holarktický. Od Španělska přes celou Evropu a Asii. Severní Amerika.
Biotopová vazba. Stepní biotopy často na kyselém podkladu; písčiny, paseky v borových lesích s porosty vřesu, široké výslunné okraje lesních cest a vřesoviště v teplých oblastech. Také v činných i opuštěných vápencových lomech a pískovnách.
Živná rostlina housenek. Uvádí se více druhů bobovitých (Fabaceae): především tolice dětelová (Medicago lupulina), jetel luční (Trifolium pratense), kručinka chlupatá (Genista pilosa), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), komonice bílá (Melilotus alba), úročník bolhoj (Anthyllus vulneraria) a janovec metlatý (Sarothamnus scoparius). Vřesovištní populace žijí na vřesu obecném (Calluna vulgaris). Regionální populace jsou často specializované na různé živné rostliny. V roce 2014 ověřeno kladení na vřes obecný na vřesovištích v bývalém vojenském prostoru Ralsko (T. Kadlec pers. comm.), živné rostliny mimo vřesoviště v České republice dosud neznáme.
Bionomie. Většinou jednogenerační (červen – červenec), vzácně druhá generace (srpen – září), ve vyšších a chladnějších polohách jedna generace v červenci až srpnu. Samice klade jednotlivě na stonky a listy živné rostliny poblíž země; před kladením prolézá trsem živné rostliny a vyhledává vhodné místo pro umístění vajíčka. Přezimuje vajíčko. Mladé larvy prožírají dírky do kutikuly listů. Jsou obligátně myrmekofilní, vyhledávány mravenci rodů Lasius a Formica a kuklí se v mraveništích.
Chování. Samci vyhledávají samice patrolováním. Žije v nepočetných, uzavřených populacích. K večeru imága usedají hromadně na vysokou vegetaci společně s jinými druhy modrásků. Samice s modrým lícem křídel jsou pro samce atraktivnější než samice s lícem hnědým a jsou vyhledávány i patrolujícími samci modráska černolemého (Plebejus argus).
Podobné druhy v ČR. Modrásek podobný (Plebejus argyrognomon), m. černolemý (P. argus).
Rozšíření v ČR. V minulosti lokálně rozšířen prakticky po celém území státu především v pahorkatinách a nižších polohách, vyskytoval se však i ve většině předhůří Sudet. Většina uváděných lokalit modráska obecného patří ve skutečnosti k rozšířenému modráskovi podobnému (P. argyrognomon) a proto je nutná revize současného i historického rozšíření na základě dokladového materiálu. Oba druhy žijí často společně na stejných lokalitách a dají se spolehlivě odlišit pouze podle samčích genitálií. V Čechách je po roce 2000 spolehlivě znám již jen z vřesovišť v písčitých borech bývalého VVP Ralsko a dále z hrstky lokalit na střední a jižní Moravě (především ve vápencových lomech v oblasti Kosíře na Olomoucku a okolí Hádů u Brna, vřesovištní populace na Moravě potvrzeny ve Vojenském újezdu Březina).
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený druh, patří k nejvíce ubývajícím denním motýlům. Žije na opuštěných stepních stanovištích, které jsou často zalesňovány, případně samy zarůstají. Častěji se dnes vyskytuje pouze na disturbovaných písčitých lokalitách ve vojenských prostorech a v nezarostlých lomech. Lesnické a zemědělské rekultivace takových míst likvidují poslední refugia stepních druhů motýlů. Management musí zahrnovat kombinaci odstraňování náletových dřevin a zároveň vytváření dostatečné plochy narušeného drnu pomocí pojezdů vozidel, řízeného vypalování či extenzivní pastvy. Výsledkem by měla být mozaika řídkého krátkostébelného i dlouhostébelného trávníku.