určovací klíč (PDF, 977kB) >>>   

Modrásek obecný - Plebejus idas (Linnaeus, 1761)


Délka předního křídla: 13-15 mm
Areál. Holarktický. Od Španělska přes celou Evropu a Asii. Severní Amerika.
Biotopová vazba. Stepní biotopy často na kyselém podkladu; písčiny, paseky v borových lesích s porosty vřesu, široké výslunné okraje lesních cest a vřesoviště v teplých oblastech. Také v činných i opuštěných vápencových lomech a pískovnách.
Živná rostlina housenek. Uvádí se více druhů bobovitých (Fabaceae): především tolice dětelová (Medicago lupulina), jetel luční (Trifolium pratense), kručinka chlupatá (Genista pilosa), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), komonice bílá (Melilotus alba), úročník bolhoj (Anthyllus vulneraria) a janovec metlatý (Sarothamnus scoparius). Vřesovištní populace žijí na vřesu obecném (Calluna vulgaris). Regionální populace jsou často specializované na různé živné rostliny. V roce 2014 ověřeno kladení na vřes obecný na vřesovištích v bývalém vojenském prostoru Ralsko (T. Kadlec pers. comm.), živné rostliny mimo vřesoviště v České republice dosud neznáme.
Bionomie. Většinou jednogenerační (červen – červenec), vzácně druhá generace (srpen – září), ve vyšších a chladnějších polohách jedna generace v červenci až srpnu. Samice klade jednotlivě na stonky a listy živné rostliny poblíž země; před kladením prolézá trsem živné rostliny a vyhledává vhodné místo pro umístění vajíčka. Přezimuje vajíčko. Mladé larvy prožírají dírky do kutikuly listů. Jsou obligátně myrmekofilní, vyhledávány mravenci rodů Lasius a Formica a kuklí se v mraveništích.
Chování. Samci vyhledávají samice patrolováním. Žije v nepočetných, uzavřených populacích. K večeru imága usedají hromadně na vysokou vegetaci společně s jinými druhy modrásků. Samice s modrým lícem křídel jsou pro samce atraktivnější než samice s lícem hnědým a jsou vyhledávány i patrolujícími samci modráska černolemého (Plebejus argus).
Podobné druhy v ČR. Modrásek podobný (Plebejus argyrognomon), m. černolemý (P. argus).
Rozšíření v ČR. V minulosti lokálně rozšířen prakticky po celém území státu především v pahorkatinách a nižších polohách, vyskytoval se však i ve většině předhůří Sudet. Většina uváděných lokalit modráska obecného patří ve skutečnosti k rozšířenému modráskovi podobnému (P. argyrognomon) a proto je nutná revize současného i historického rozšíření na základě dokladového materiálu. Oba druhy žijí často společně na stejných lokalitách a dají se spolehlivě odlišit pouze podle samčích genitálií. V Čechách je po roce 2000 spolehlivě znám již jen z vřesovišť v písčitých borech bývalého VVP Ralsko a dále z hrstky lokalit na střední a jižní Moravě (především ve vápencových lomech v oblasti Kosíře na Olomoucku a okolí Hádů u Brna, vřesovištní populace na Moravě potvrzeny ve Vojenském újezdu Březina).
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený druh, patří k nejvíce ubývajícím denním motýlům. Žije na opuštěných stepních stanovištích, které jsou často zalesňovány, případně samy zarůstají. Častěji se dnes vyskytuje pouze na disturbovaných písčitých lokalitách ve vojenských prostorech a v nezarostlých lomech. Lesnické a zemědělské rekultivace takových míst likvidují poslední refugia stepních druhů motýlů. Management musí zahrnovat kombinaci odstraňování náletových dřevin a zároveň vytváření dostatečné plochy narušeného drnu pomocí pojezdů vozidel, řízeného vypalování či extenzivní pastvy. Výsledkem by měla být mozaika řídkého krátkostébelného i dlouhostébelného trávníku.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec, Čechy, bývalý VVP Ralsko, červenec 2013. Foto M. Koukal
Samec, Čechy, bývalý VVP Ralsko, červenec 2013. Foto M. Koukal
Samec, Čechy, bývalý VVP Ralsko, červen 2012. Foto M. Koukal
Samec, Čechy, bývalý VVP Ralsko, červen 2012. Foto M. Koukal
Samice, Maďarsko, 2004. Foto F. Slamka
Samice, Maďarsko, 2004. Foto F. Slamka
Samec, Maďarsko, 2004. Foto F. Slamka
Samec, Maďarsko, 2004. Foto F. Slamka
---