určovací klíč (PDF, 936,3kB) >>>
Délka předního křídla: 14-16 mm
Areál. Palearktický. Po celé Evropě, od Španělska po jižní Skandinávii, dále na východ přes Balkán po jižní Ural. Druh chybí v oblasti severně od středoasijských pohoří a znovu se objevuje v Zabajkalí, Mongolsku, na Dálném východě, v severovýchodní Číně, Koreji, na Kurilech a v Japonsku.
Biotopová vazba. Není příliš vybíravý ve vztahu k biotopu. Zejména lesní lemy v nivách vodních toků. Podmínkou výskytu je přítomnost jilmů, přičemž není rozhodující, zda se jedná o lužní les, živý plot nebo stromořadí.
Živná rostlina housenek. Všechny druhy našich jilmů ( Ulmus spp.).
Bionomie. Jednogenerační (polovina června až červenec). Tmavohnědé vajíčko hibernuje, housenka prvého stadia žije uvnitř květních pupenů, v dalších larválních stadiích se živí mladými listy, je mírně myrmekofilní (mravenci jí poskytují ochranu před predátory). Kuklí se ve štěrbinách kůry ve spodní části kmene živné rostliny. Kukla je k podložce je připevněna vláknitým opaskem.
Chování. Samci se líhnou o něco dříve než samice, obě pohlaví se v prvých dnech života nevzdalují od rodných stromů, po ca 8 dnech pravděpodobně odlétají hledat nové vhodné biotopy. Časně zrána a pozdě odpoledne sají nektar (nejčastěji z ostružiníků), během dne se zdržují v korunách stromů, kde se věnují páření, kladení vajíček a sání medovice z mšic. Druh má otevřenou populační strukturu, přelety mezi skupinami jilmů vzdálenými stovky metrů od sebe jsou poměrně časté.
Podobné druhy v ČR. Ostruháček trnkový ( Satyrium spini ).
Rozšíření v ČR. Žije téměř na celém území (především v pahorkatinách a v podhůří), ale nikde není hojný. Uniká pozornosti pro skrytý způsob života.
Ohrožení a ochrana. Ohrožený. Přestože je velmi rozšířen, nebezpečí pro něj představuje ubývání živné rostliny napadením grafiózou, respektive bezhlavé kácení jilmů, které bývá grafiózou zdůvodňováno.