určovací klíč (PDF, 924,1kB) >>>
Hnědásek chrastavcový - Euphydryas aurinia (Rottemburg, 1775)
Délka předního křídla: 17-22 mm
Areál. Palearktický. Severozápadní Afrika, většina Evropy (kromě severní Skandinávie, nejteplejších oblastí Balkánu), severní Turecko, Sibiř po Poamuří a Japonsko. V Evropě v několika poddruzích často považovaných za samostatné druhy, které se liší v živných rostlinách housenek.
Biotopová vazba. Mokré rašelinné a slatinné louky a vlhké podhorské pastviny, případně i vysýchavější stanoviště s výskytem živné rostliny. Donedávna také na zamokřených poddolovaných lokalitách (pinkoviště) v severočeském hnědouhelném revíru.
Živná rostlina housenek. V České republice pouze čertkus luční (Succisa pratensis). Žádnou další živnou rostlinu se nepodařilo potvrdit a ani housenky v zajetí nepřijímaly žádnou náhradní potravu. V jiných oblastech Evropy i na dalších druzích živných rostlin.
Vývoj. Jednogenerační (květen – konec června). Vajíčka kladena ve shlucích v několika vrstvách na spodní stranu listů čertkusu. Preferují přitom živné rostliny rostoucí ve výrazných shlucích, jež jsou obklopeny nižší a někdy až nezapojenou vegetací. Pouze zde je živná rostlina dostatečně viditelná pro kladoucí samice, a současně dost osluněná pro vyhřívající se larvy. Housenky jsou gregarické, žijí v pozdním létě a na začátku podzimu v zámotcích na listech živných rostlin; po zkonzumování rostliny se někdy celé hnízdo přesune na jiný trs čertkusu. Zimu přečkávají housenky skandinávských populací v zimních hnízdech, u nás je situace zatím neznámá. Podmínkou úspěšného dokončení vývoje na jaře je možnost vyhřívání na trsech nízkých trav a příjem velkého množství potravy. Nápadně zbarvené kukly leží přímo na listech čertkusu.
Chování. Protandrický druh. Motýl vytváří relativně malé populace, mezi nimiž však může docházet i ke značné výměně jedinců. Propojené populace populací (metapopulace) tak umožňují zpětnou kolonizaci zaniklých kolonií. Někteří jedinci přelétají i do značných vzdáleností. Motýl má výrazně strukturované chování během dne: imága dopoledne přijímají potravu, v poledních hodinách se samice věnují především kladení, zatímco samci buď patrolují nad porosty živné rostliny, nebo zaujímají vyčkávací strategii na osluněných a závětrných místech, často podél lesa nebo za hradbami keřů. Zde dochází k soubojům mezi samci.V pozdním odpoledni se motýli opět přeorientují na příjem nektaru, nocují ve vysoké trávě.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. V současnosti pouze v západních Čechách (Karlovarsko, Slavkovský les, Doupovské hory, Ašský výběžek a okolí Chebu). V 80. a na počátku 90. let 20. století žil ještě ve Šluknovském výběžku, kde však už nebyl nově potvrzen. Ještě v polovině 20. století se vyskytoval na více lokalitách v západních a severních Čechách (Tachovsko, okolí Rokycan a Českolipsko; doložen i z Berounska). Na Teplicku, ve Frýdlantském výběžku a Podkrkonoší vymřel již na počátku 20. století. Z počátku 20. století je hlášen i ze slatinišť jihovýchodní Moravy a Podbeskydí a udáván byl i z okolí Brna a údolí Jihlavy.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, patří k nejohroženějším denním motýlům v Evropě, jeho důsledná ochrana je mezinárodním závazkem České republiky. Mnohé historické lokality zanikly v důsledku odvodnění, ruderalizace nadbytkem živin (splachy z polí), nahrazením extenzivní pastvy intenzivní pastvou provázanou dosevem ušlechtilých trav, případně zarostly dřevinami, někdy záměrným zalesněním “neplodných” pozemků
Motýl má zvláštní nároky na členitost mozaikovitost lokalit. K vývoji housenek potřebuje husté porosty živné rostliny situované v nižších travnatých porostech. Vedle nich však vyžaduje bohatou nabídku nektaronosných rostlin a slunná závětrná místa, kde může probíhat páření (pásy keřů, rozhraní luk a lesů). Všechny tyto podmínky nalézá na extenzivních pastvinách, resp. částech pastvin vyhledávaných dobytkem jen nepravidelně. Extrémně specializované nároky motýla kladou zvýšené požadavky na management lokalit. Motýl tak leckde přežívá ve velmi slabých koloniích sestávajících na podzim i z méně než 10-ti hnízd housenek, často poblíž ochozů zvěře nebo na okraji stezek. Při sečení luk v době letu imág například nejsou ponechávány dostatečně široké okraje, což motýla připravuje o zdroje nektaru, a současně se ničí nakladené snůšky vajíček. Podstatné je, že těmto škodám lze v principu snadno zabránit často jen mírnými modifikacemi hospodářských postupů.
Vhodným managementem pro obsazené lokality buď extenzivní pastva, nebo mozaikovité sečení v během června. Při sečení musí být ponechávány široké okraje i nesečené pásy či enklávy v lukách, ty z roku na rok střídat. Nepřípustná je druhá seč. Kosené louky mohou být na podzim velmi mírně přepaseny (1-2 krávy na hektar), což zajistí narušování drnu. Na menších lokalitách by se sečení mělo přímo vyhýbat rostlinám s hnízdy. Obnova lokalit v okolí by měla zahrnovat někde jen přechod z dvousečného režimu na režim jednosečný, jinde i zaslepení melioračních kanálů, skoncování s hnojením a výsadbu pásů keřů v rozsáhlejších loukách.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
Larvy
Kukly
Kopulace
