určovací klíč (PDF, 745,3kB) >>>
Rozpětí křídel: 52-62 mm, délka předního křídla: 28-33 mm
Areál. Eurosibiřský. Od východní poloviny střední Evropy (severovýchodní Německo, severní a východní Polsko, východní Slovensko, severovýchodní Maďarsko, severní Rumunsko) přes Pobaltí, jihovýchodní Švédsko, jižní Finsko, východní Evropu, Ural, severozápadní Kazachstán, Sibiř a Dálný východ po Japonsko. Za severozápadní hranicí areálu výskytu zaznamenány ojedinělé nálezy dokládající občasné migrace či expanze druhu. V poslední době byla prokázána expanze perleťovce východního na západ ve Skandinávii, v Polsku či na východním Slovensku ve Slovenském krasu. Např. v roce 2014 byl zjištěn v polském Slezsku (Tworóg), necelých 70 km od severomoravské hranice, v roce 2015 v saské Königsbrücker Heide 40 km od české hranice (Zinner & Böckelmann 2016) a taktéž v roce 2015 méně než 60 km od našich hranic na břehu řeky Odry u dolnoslezského Brzegu (Regner & Malkiewicz 2018).
Biotopová vazba. Vlhké lesní louky, lesní lemy, paseky a křovinaté louky.
Živná rostlina housenek. Violka bahenní (Viola palustris) a v. psí (V. canina).
Vývoj a chování. Jedno generační (červenec – začátek září). Larva žije solitérně a přezimuje.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Nepatří do fauny ČR. U nás byl nalezen pouze třikrát – jedna samice 6.8.1995 v Jílové u Prahy (6152) (D. Ričl leg. et coll.) a dvě samice 25.7.1969 v Jihlavě (6659) (M. Vrba leg. et coll.). Jde o zavlečené či migrující jedince.
Samec, Slovensko, 1992. Foto F. Slamka | Slovensko, Slanské vrchy, 2007. Foto M. Hrouzek | Slovensko, Slanské vrchy, 2007. Foto M. Hrouzek |
Samec, Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek | Samec, Slovensko, 2007. Foto M. Hrouzek | Samec, Slovensko, 1992. Foto F. Slamka |
Vlevo samec Argynnis laodice, vpravo samec A. aglaja, Slovensko, Slanské vrchy, 2007. Foto M. Hrouzek | Samice, Vysočina, Jihlava, 25.7.1969, M. Vrba leg. et coll. Foto F. Rasocha |