Mapování a ochrana motýlů České republiky: Babočka kopřivová

Babočka kopřivová - Aglais urticae (Linnaeus, 1758)

Délka předního křídla: 22-25 mm
Areál. Palearktický. Celá Evropa přes Sibiř po ruský Dálný východ a Japonsko. Populace ze Sardinie a Korsiky bývají někdy považovány za samostatný druh Aglais ichnusa.
Biotopová vazba. Všudypřítomný. Okraje luk a lesů, louky, příbřežní vegetace, lesní světliny, ruderály, zahrady a parky.
Živná rostlina housenek. Kopřiva dvoudomá ( Urtica dioica ).
Vývoj. Dvougenerační (květen-červenec, červenec – hibernace – květen), generace se v letním období překrývají. Samice kladou shluky vajíček na spodní stranu listů živné rostliny. Housenky jsou černohnědé se žlutým podélným pruhem, na hlavě nemají růžky. V počátečních instarech žijí gregaricky v hnízdech, což jim vedle ochrany, umožňuje vývoj za relativně nízkých teplot (severní oblasti a hory). Housenky pozdějších instarů žijí solitérně. Stadium kukly trvá dosti krátce. Imága přezimují (často ve sklepeních a jeskyních) a kopulují až na jaře.
Chování. Solitérně žijící druh s otevřenými populacemi, schopný dálkových migrací. Jedinci jsou geneticky velmi rozmanití, ale není mezi nimi podstatný rozdíl v rámci různých oblastí Evropy – jedná se tudíž o jednu “velkou populaci”. Samci mají typicky vyčkávací párovací strategii (tzv. “perching”), přičemž v odpoledních hodinách hájí dočasná teritoria. Dospělci přezimující generace nemají na podzim dostatečně vyvinuté pohlavní orgány a věnují se převážně příjmu potravy, migraci a slunění. Chování spojené s pohlavní aktivitou (vyčkávání a teritorialita samců) se objevuje až po přezimování. Experimentálně bylo zjištěno, že je tento motýl nepoživatelný pro ptáky.
Podobné druhy v ČR. Babočka jilmová ( Nymphalis polychloros ).
Rozšíření v ČR. Všude rozšířená a hojná na celém území, především ve vyšších nadmořských výškách. Početní stavy rok od roku značně kolísají v závislosti na počasí (např. “ústup” do hor v horkých letech).
Ohrožení a ochrana. Není ohrožený.