určovací klíč (PDF, 989,1kB) >>>
Modrásek očkovaný - Maculinea teleius (Bergsträsser, 1779)
Syn.: euphemus (Hübner, 1800)
Délka předního křídla: 16-18 mm
Areál. Palearktický. Izolované populace od západní Francie, přes střední Evropu, Rumunsko, jižní Rusko a temperátní Asii po Dálný východ a Japonsko. Vymřel v Nizozemí (reintrodukován) a v Belgii.
Biotopová vazba. Na extenzívně využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, v současnosti spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanoviště chráněná před větrem.
Živná rostlina housenek. Pouze na krvavci totenu (Sanguisorba officinalis).
Vývoj. Jednogenerační (konec června – srpen). Samice klade vajíčka jednotlivě na nerozvinuté, fenologicky časnější (zcela zelené) květní hlávky živné rostliny. Vzhledem ke kladení pouze jednoho vajíčka do květní hlávky je vnitrodruhová konkurence v prvních třech instarech eliminována. Příležitostně dochází k mezidruhové konkurenci s housenkami modráska bahenního (Maculinea nausithous), který klade vajíčka o několik dnů až týdnů později na stejné živné rostliny. V jedné květní hlávce přežívá obvykle pouze jedna housenka. Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2-3 týdny. Po dosažení čtvrtého instaru dochází k přechodu do mravenišť mravenců Myrmica scabrinodis, méně M. ruginodis (obligátní myrmekofilie). Při dlouhém adopčním obřadu vylučují housenky směs cukrů a amynokyselin z dorzální Newcomerovy žlázy a svým zkroucením napodobují tvar mravenčí larvy. Housenky v mraveništích přezimují a nakonec se tam kuklí. V jednom mraveništi dokončí svůj vývoj jen několik housenek.
Chování. Imága krátkověká, protandrická. Sedentární populace, s minimální disperzní schopností imág, v ideálním případě propojené do metapopulací. Sají na květenství krvavce totenu a na bylinách z čeledi Fabaceae.
Podobné druhy v ČR. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), m. hořcový (M. alcon), m. černoskvrnný (M. arion).
Rozšíření v ČR. V minulosti byl velmi rozšířen a dokonce hojnější než příbuzný modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Ustoupil celoplošně a mnohem výrazněji než M. nausithous. Značný úbytek lokalit je zaznamenán především v západních a středních Čechách a na jižní a severní Moravě a ve Slezsku. Relativně hojný je již pouze v jižních Čechách a na východní Moravě (Podbeskydí, Vsetínské vrchy, Uherskobrodsko, Vizovické vrchy a Bílé Karpaty).
Ohrožení a ochrana. Ohrožený, v ČR a EU legislativně chráněný. V rámci celé Evropy ustoupil ve druhé polovině 20. století o 20-50 %. Hlavní příčinou ústupu jsou změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následné přehnojování nebo zornění stanovišť, v menší míře pak sukcesní změny na opuštěných loukách. Recentní nebezpečí představuje celoplošná strojová seč luk v nevhodnou dobu a státem dotované zalesňování lučních pozemků. Na rozdíl od méně ohroženého modráska bahenního (M. nausithous), který dokáže přežívat na celé škále vlhkých lučních stanovišť s výskytem krvavce totenu, vyžaduje modrásek očkovaný členitější mikrostanoviště, což bylo typické pro jednosečné, ručně kosené louky. Toto určuje jeho úzká vazba na hostitelského mravence Myrmica scabrinodis, který nedokáže žít v trvale zamokřených depresích ani na rovném povrchu strojově sečených luk.
Vyhovujícími stanovišti jsou mozaiky obhospodařovaných (vždy jednosečných) a dočasně neobhospodařovaných pozemků. Kosení luk je nutné provádět mozaikovitě (nejlépe ručně), mimo letové období modrásků rodu Maculinea (buď do 10. června, nebo po 10. září). Tam, kde není možné zajistit optimální způsob hospodaření pro celou lokalitu, je vhodné přikročit i k rozdělení území na několik částí obhospodařovaných obrok.
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
Kopulace
Kladení
