určovací klíč (PDF, 296,4kB) >>>
Vlevo samec, vpravo samice. Foto F. Slamka
Délka předního křídla: 13-16 mm
Areál. Pontomediteránní. Roztroušeně od Pyrenejí přes jižní Evropu, Balkán a Turecko. Severní hranice areálu prochází jižní Moravou, jižním Slovenskem. Dále přes Ukrajinu až k Altaji.
Biotopová vazba. Slunné křovinaté lemy panonských lužních lesů poblíž vodotečí, lesní cesty, průseky a lesní paseky, vysokostébelné křovinaté palouky v nivách řek, květnaté vlhké až mezofilní louky v lužních lesích a podél hrází vodotečí.
Živná rostlina housenek. Uvádí se čičorka pestrá (Coronilla varia), vikve (Vicia spp.) a jestřabina lékařská (Galega officinalis). Na jižní Moravě ověřeno nově kladení na vikev chlupatou (Vicia hirsutana) (Ivaň u Břeclavi, 21.5.2016, V. Hotárek observ. et foto, J. Beneš et J. Roleček revid.); na jižním Slovensku potvrzena vícekrát jestřabina lékařská (Galega officinalis) (L. Víťaz pers. com.). Motýl se na jižní Moravě vyskytuje na plochách s bohatými porosty jestřabiny lékařské (Galega officinalis) nebo více druhů vikví (Vicia spp.), které jsou zde živnými rostlinami modráska.
Vývoj. Málo známý. U nás dvougenerační (konec dubna – červen, červenec – srpen). Vajíčka jsou kladena na listy živné rostliny. Larvy se živí květy, plody a listy živné rostliny, jsou fakultativně myrmekofilní a přezimují.
Chování. Dosud nestudováno. V ČR uzavřené, sedentární populace; dospělci vyhledávají závětrná místa, vyhýbají se rozsáhlým otevřeným nivním loukám. Na Břeclavsku bylo pozorováno chování samců první generace. Na osluněném okraji lesa, respektive keři, vyčkávalo pohromadě více samců s rozevřenými křídly, po vyplašení se opět vraceli na stejné místo (Lanžhot, 6.5.2000, J. Beneš observ). Shlukování samců na omezené ploše by napovídalo na tzv. lekové a teritoriální chování. V letu kopíruje křovinaté lesní lemy. Samice jsou velmi nenápadné a málo aktivní.
Podobné druhy v ČR. Modrásek tolicový (Cupido decoloratus) – který je však menší a m. štírovníkový (C. argiades).
Rozšíření v ČR. Pouze velmi lokálně v nepočetných populacích v aluviích řek na nejjižnější Moravě – recentně ověřen v méně než deseti koloniích v okolí Hrabětic na Znojemsku, ve vlhčí části Pálavy, v lužních lesích v okolí vodní nádrže Nové mlýny a v okolí Lanžhota a Soutoku na Břeclavsku. Po dosavadní revizi velkého množství staršího sbírkového materiálu bylo zjištěno, že prakticky všechny exempláře určené jako modrásek čičorkový patří ve skutečnosti k modráskovi tolicovému (Cupido decoloratus), se kterým druh zaměňují i velmi zkušení lepidopterologové.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený. Obývá ochranářsky i sběratelsky zcela opomíjené biotopy, o jejichž rozsahu a ohrožení se moc neví. Vyhovuje mu mozaika vlhčích lesních luk, lesních lemů a průseků v panonských lužních lesích. Zjevně nesnáší současné velkoplošné pasečné lesní hospodaření a mechanickou přípravu půdu, jakož i vysazování stejnověkých stinných lesních porostů. V současnosti nejvíce ohrožen zalesňováním lesních luk, mulčováním lučních porostů podél hrází vodotečí v lužních lesích a plošnou dvojí sečí nivních luk za rok v jeden termín. Nutný je detailní autekologický výzkum, studium biotopových a ovipozičních preferencí atd.
Samec, jižní Morava, 18.5.2013. Foto V. Hotárek | Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter | Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter |
samice, jižní Morava, 21. 5. 2016, foto V. Hotárek | Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek | Samice, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek |
Samec, jižní Morava,12.5.2015. Foto V. Hotárek | Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter | Samec, okolí Břeclavi, duben 2011. Foto D. Breiter |
Samec, jižní Morava, okolí Břeclavi, 5.2011. Foto M. Vojtíšek | Jižní Morava, Hrušovany n. J. okolí, 31. květen 2008. Foto V. Křivan | Samec, jižní Slovensko, 2006. Foto F. Slamka |
Paseka v lužním lese, jižní Morava, 13.8.2015. Foto J. Beneš | Jižní Morava, květen 2015. Foto V. Hotárek | Jižní Morava, květen 2015. Foto V. Hotárek |
Jižní Morava, květen 2015. Foto V. Hotárek |