Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 725,1kB) >>>
Modrásek pumpavový - Aricia artaxerxes (Fabricius, 1793)
Syn.: allous (Geyer, 1837), inhonora (Jachontov, 1909)
Rozpětí křídel: 26-30 mm, délka předního křídla: 12-15 mm
Areál. Palearktický. Severní Afrika, v Evropě rozšířen ostrůvkovitě v horách a na severu. Na východ sahá rozšíření až k Altaji, Bajkalu, přes Mongolsko po ruský Dálný východ. Ve střední Evropě žije poddruh Aricia artaxerxes allous (Geyer, 1837), jehož odlišení od tmavých forem příbuzného modráska tmavohnědého (Aricia agestis) je velice problematické – doposud je zde spolehlivě znám na základě analýzy DNA v Alpách, ve středoněmeckých pohořích Harz a Mittelgebirge, jižních Čechách a v severním Maďarsku; dále hlášen ze severního a severovýchodního Polska a středního a jižního Slovenska. Molekulárními metodami potvrzena blízká příbuznost populací A. artaxerxes ze severu Velké Británie a Skandinávie. V Evropě je mnohem lokálnější a vzácnější než Aricia agestis.
Biotopová vazba. V České republice velmi květnaté xerotermní pastviny, skalní stepi na bazickém podkladu, také vápencové lomy.
Živná rostlina housenek. V západní Evropě devaterník dvoubarvý (Helianthemum nummularium), u nás v místě výskytu motýla roste devaterník velkokvětý tmavý (H. grandiflorum obscurum); v SV Polsku kakost krvavý (Geranium sanquineum), dále na východ další druhy kakostů. Živná rostlina v ČR známa není.
Vývoj. Jednogenerační (červen až červenec). Samice klade vajíčka na svrchní stranu listu vrcholu živné rostliny a na květní poupata. Larva po vylíhnutí minuje na spodní straně listů, později požírá celé listy. Je fakultativně myrmekofilní a přezimuje.
Chování. Nestudováno. Žije v nepočetných, sedentárních populacích.
Podobné druhy v ČR. Modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) – m. pumpavový má však pouze jednu generaci mezi dvěma pokoleními m. tmavohnědého; samice m. vičencového (Polyommatus thersites), samice m. jehlicového (P. icarus).
Rozšíření v ČR. Zatím nedostatečně prozkoumáno. Na základě analýzy DNA barcodingu materiálu z Čech i Moravy dosud spolehlivě ověřen recentní a zároveň historický výskyt pouze na pošumavských vápencích v jižních Čechách – v okolí Českého Krumlova (7151), kde žije společně s m. tmavohnědým (A. agestis) (Bartoňová et al., 2019). V minulosti nebyl rozlišován od Aricia agestis a poprvé je u nás v literatuře uveden až v roce 1970 z Moravy (Hodonín). Výskyt na Moravě však dosud nebyl ověřen na základě analýzy DNA a proto ho tam nepokládáme za spolehlivý ani pravděpodobný. Stanovení rozšíření druhu v celé střední Evropě vyžaduje úplnou revizi molekulárně-genetickými metodami na základě co nejrozsáhlejšího materiálu.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, známý u nás dosud jen z jediné izolované a málo početné populace v jižních Čechách (rozloha jihočeských biotopů je menší než 0,5 km2). Je vázán na květnaté suché stráně s periodicky narušovaným drnem, na kterých je, či dříve byla provozována extenzivní pastva. Zkušenosti z Velké Británie a místa výskytu v jižních Čechách ukazují, že druh prosperuje na extenzivně vypásaných lokalitách a v nerekultivovaných vápencových lomech. Proto by management jeho lokalit měl obsahovat kombinaci odstraňování náletových dřevin, jemnozrnné mozaikové seče a občasné pastvy smíšeného stáda ovcí a koz.
Fotogalerie
Imága
 |
 |
Biotopy
 |
