určovací klíč (PDF, 1005,8kB) >>>
Délka předního křídla: 23-25 mm
Areál. Západopalearktický. Severní Afrika, celá Evropa (kromě Britských ostrovů) po západní Sibiř, Altaj a Ťan-Šan.
Biotopová vazba. Druh má dvě optima výskytu: jednak světliny, paseky a průseky listnatých i jehličnatých lesů od pahorkatin (například Třeboňská pánev) po horní hranici lesa (Krkonoše, Jeseníky), jednak křovinaté lesostepi a vyprahlé světliny v dubohabrových hájích nejteplejších oblastí (Český kras, Pálava).
Živná rostlina housenek. Větší počet druhů trav, pro střední Evropu se uvádí smilka tuhá ( Nardus stricta ), metlička křivolaká ( Avenella flexuosa ), medyněk měkký ( Holcus mollis ), psineček rozkladitý ( Agrostis capillaris ), třtina křovištní ( Calamagrostis epigeios ).
Vývoj. Jednogenerační populace v pahorkatinách a na horách (červen – červenec), populace v nížinách jižní Moravy dvougenerační (květen – červen, konec července – září). Klade jednotlivě, přičemž preferuje nižší rostliny rostoucí na kamenitých místech. Larvy žijí solitérně. Kukly bývají zavěšeny na skalkách a kamenech. Švédští ekofyziologové, kteří detailně zkoumali závislost rychlosti vývoje na teplotě a fotoperiodě, zjistili, že rychlost larválního růstu je kontrolována délkou dne.
Chování. Samci jsou teritoriální na lesních světlinách, podél lesních cest atd. U některých populací se objevuje hilltopping (pozorováno např. na Pálavě nebo na pasekách Nízkého Jeseníku). Struktura populací nebyla studována.
Podobné druhy v ČR. Okáč stínovaný ( Lasiommata petropolitana ), o. zední ( L. megera ).
Rozšíření v ČR. Všeobecně rozšířený a na lokalitách hojný druh. Především ve všech horských a podhorských oblastech, též jihočeské pánve, střední Čechy, jižní Morava. Chybí v rozsáhlých odlesněných nížinách (např. okolí Ostravy, Haná).
Ohrožení a ochrana. Horské ani nížinné populace nejsou ohroženy.