určovací klíč (PDF, 693,7kB) >>>
Délka předního křídla: 21-23 mm
Areál. Palearktický. Od Pyrenejí, Irska a Velké Británie přes celou Evropu a Sibiř do temperátní Číny a Koreje.
Biotopová vazba. Louky nejrůznějších typů, od křovinatých stepních strání po luční mokřady. Též lesní lemy, řídké lesy a paseky, okraje lesních cest, náspy a vlhčí ruderály.
Živná rostlina housenek. Řada druhů trav: sveřep vzpřímený (Bromus erectus), kostřava červená (Festuca rubra), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), lipnice luční (Poa pratensis), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), medyněk měkký (Holcus mollis), ovsík vyvýšený (Arrhenantherum elatius), bojínek luční (Phleum pratense); a ostřic: o. třeslicovitá (Carex brisoides), o. prosová (C. panicea) aj.
Vývoj. Jednogenerační (červen – počátek srpna). Vajíčka kladena jednotlivě k bázi trsů trav, larvy solitérní, žír probíhá v noci, přezimují ve 3. instaru (v atlantické části Evropy nepravá hibernace). Růst larev dost pomalý, kuklí se na bázi trsů v lehkém kokonu z několika hedvábných vláken.
Chování. Samice se páří jen jednou, samci je vyhledávají aktivním patrolovacím letem, přičemž nespářené samice se samcům ”vystavují” na trávě, případně jim vylétávají naproti; oplodněné samice se samcům naopak vyhýbají. Často navštěvuje květy ostružiníku, aktivní i za zataženého počasí. Naopak v horkých letních dnech vyhledávají motýli stinná místa, například v keřích. Populace relativně sedentární, ale s významnou výměnou jedinců mezi blízkými biotopy.
Podobné druhy v ČR. Žádné. Vzdáleně připomíná okáče jílkového (Lopinga achine).
Rozšíření v ČR. Druh kromě nejvyšších hor všeobecně rozšířený a hojný.
Ohrožení a ochrana. Druh není ohrožen, protože prakticky všude v krajině nachází dostatek vhodných biotopů umístěných dostatečně blízko sebe.