Mapování a ochrana motýlů České republiky
určovací klíč (PDF, 993,4kB) >>>
Okáč bělopásný - Hipparchia alcyone (Denis & Schiffermüller, 1775)
Syn.: hermione (Linnaeus, 1764), aelia (Hoffmannsegg, 1804)
Délka předního křídla: 28-33 mm
Areál. Evropský. Roztroušeně od Španělska přes východní polovinu Francie, Itálii, střední Evropu až po Litvu a západní Ukrajinu. Izolované populace v jižním Norsku. Celoevropsky ustupuje, zvláště dramaticky ve střední Evropě.
Biotopová vazba. Především řídké skalnaté a písčité xerotermní bory, světlé skalnaté doubravy či skalní výchozy. Též navazující průseky okolo železnic a lesních cest, prosekávané pásy pod elektrickým vedením, lesostepi a lesní lemy.
Živná rostlina housenek. Několik druhů kostřav ( Festuca spp. ), ve středním Povltaví kostřava ovčí ( Festuca ovina agg.) a k. červená ( F. rubra ), na Moravě též kostřava žlábkatá ( Festuca rupicola ).
Vývoj. Jednogenerační (konec června – srpen). Samice klade vajíčka na různé druhy rostlin a jejich zbytků nebo i na kůru dřevin – vždy poblíž živné rostliny na suchá, osluněná místa. Přezimuje larva 3. nebo 4. instaru. Kuklí se v řídkém kokonu.
Chování. Studováno u španělských populací. Samice se líhnou s nedostatečně zralými vaječníky, podobně jako jiné druhy velkých okáčů. Imága jsou poměrně dlouhověká, ne však tolik jako okáč voňavkový ( Brintesia circe ). Populace jsou sedentární, samci jsou teritoriální a často vyčkávají na kmenech a větvích stromů (borovice, dub), jsou aktivnější letci než samice. Obě pohlaví sají nektar na mateřídouškách ( Thymus spp.).
Podobné druhy v ČR. V Čechách žádné, velmi podobný okáč medyňkový ( Hipparchia fagi ) žije v současnosti pouze na Moravě.
Rozšíření v ČR. V minulosti lokálně rozšířen v nížinách a pahorkatinách Čech (hlavně v Povltaví a Polabí), na Moravě jen na málo místech – především v oblasti vátých písků na jihovýchodní Moravě. V současnosti v Čechách již jen několik kolonií ve středním Povltaví (skalnatý kaňon Vltavy) a na Sedlčansku (J. Pokorný observ.). V Podorličí vymizel po roce 2000 (J. Zámečník pers. comm.). Jinde velmi pravděpodobně vyhynul. Na Moravě přežíval do 90. let 20. století v oblasti písčitých borů na Hodonínsku, ale i zde vymřel.
Ohrožení a ochrana. Kriticky ohrožený, blízko vymření, jeden z našich nejohroženějších motýlů. Jako u mnoha denních motýlů otevřených lesních stanovišť není tolik limitujícím faktorem výskytu druhová skladba porostů na stanovišti, jako jejich struktura a především zakmenění (hustota) lesních porostů (nesmí přesáhnout stupeň 0,6; ideální je ještě nižší zakmenění). Ustoupil v důsledku převádění pařezin na vysoké stinné lesy a ukončení lesní pastvy. Bez managementu v lesích nemá okáč bělopásný šanci na přežití. Na lokalitách výskytu je proto bezpodmínečně nutné radikálně prosvětlit lesní porosty a dále je obhospodařovat jako tzv. střední lesy nebo pařeziny. V některých lesních oblastech je vhodné obnovit pastvu (střední Povltaví).
- výskyt do roku 1950,
- výskyt 1951-1980,
- výskyt 1981-1994,
- výskyt 1995-2001
Fotogalerie
Imága
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kopulace
 |
