určovací klíč (PDF, 847,5kB) >>>
Rozpětí křídel: 26-28 mm, délka předního křídla: 13-14 mm
Areál. Eurosibiřský. Od severozápadního Německa přes Fennoskandii a Polsko dále na východ přes Sibiř až po Kamčatku, Amur a Japonsko. V minulosti zjištěn i v České republice a na Slovensku, kde se v současnosti nevyskytuje.
Biotopová vazba. Vlhké lesní louky, světlé lesy a lesní světliny, vlhké podmáčené paseky a vlhké travnaté lesní lemy.
Živná rostlina housenek. Více druhů širokolistých trav: třtina šedavá (Calamagrostis canescens), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kostřavice větevnatá (Bromopsis ramosa).
Vývoj. Jednogenerační (květen – červenec). Vajíčka kladena jednotlivě na živnou rostlinu. Larva žije solitérně v trubičce ze zapředeného listu, přezimuje. Kuklí se v zapředených listech trav.
Chování. Nestudováno. Zřejmě podobné jako u soumračníka jitrocelového (Carterocephalus palaemon). Populace pravděpodobně nejsou striktně uzavřené.
Podobné druhy v ČR. Soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon).
Rozšíření v ČR. V první polovině 20. století byl doložen na 7 lokalitách na severní a střední Moravě a ve středních Čechách (Kuras & Beneš 1998). Protože se motýl v té době trvale vyskytoval v přilehlém jižním Polsku, není pochyb o jeho výskytu přinejmenším na severovýchodě našeho území. Poslední nálezy pocházejí ze začátku 50. let 20. století ze severozápadního Slezska a z údolí Berounky (Karlštejn, 1.6.1953, 1 ex, M. Chvála leg., coll. Národní Muzeum Praha). V případě ojedinělého nálezu z Karlštejnska jde téměř jistě o zavlečení či zálet. V současnosti se soumračník severní vyskytuje nejblíže v početné populaci necelých 20 kilometrů od severomoravské hranice v lesním komplexu v okolí jihopolského Rybniku a dále pak v rozsáhlých lesích u Pszczyny.
Ohrožení a ochrana. Vymřelý druh (1953). Soumračník severní se u nás vyskytoval velmi vzácně na jižní hranici svého areálu. Při současném oteplování klimatu, kdy severské druhy ustupují na sever není jeho výskyt u nás pravděpodobný. V sousedním Polsku není oficiálně ohrožen. Motýl zjevně nesnáší převod lesů na zapojené stejnověké husté a stinné lesní porosty a monokultury, zalesňování lesních luk a likvidaci květnatých lesních lemů.
Samec. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek | Samec. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek | Samice. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek |
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek | Samice, Polsko. Foto F. Slamka |