určovací klíč (PDF, 847,5kB) >>>   

† Soumračník severní - Carterocephalus silvicolus (Meigen, 1829)


Rozpětí křídel: 26-28 mm, délka předního křídla: 13-14 mm
Areál. Eurosibiřský. Od severozápadního Německa přes Fennoskandii a Polsko dále na východ přes Sibiř až po Kamčatku, Amur a Japonsko. V minulosti zjištěn i v České republice a na Slovensku, kde se v současnosti nevyskytuje.
Biotopová vazba. Vlhké lesní louky, světlé lesy a lesní světliny, vlhké podmáčené paseky a vlhké travnaté lesní lemy.
Živná rostlina housenek. Více druhů širokolistých trav: třtina šedavá (Calamagrostis canescens), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kostřavice větevnatá (Bromopsis ramosa).
Vývoj. Jednogenerační (květen – červenec). Vajíčka kladena jednotlivě na živnou rostlinu. Larva žije solitérně v trubičce ze zapředeného listu, přezimuje. Kuklí se v zapředených listech trav.
Chování. Nestudováno. Zřejmě podobné jako u soumračníka jitrocelového (Carterocephalus palaemon). Populace pravděpodobně nejsou striktně uzavřené.
Podobné druhy v ČR. Soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon).
Rozšíření v ČR. V první polovině 20. století byl doložen na 7 lokalitách na severní a střední Moravě a ve středních Čechách (Kuras & Beneš 1998). Protože se motýl v té době trvale vyskytoval v přilehlém jižním Polsku, není pochyb o jeho výskytu přinejmenším na severovýchodě našeho území. Poslední nálezy pocházejí ze začátku 50. let 20. století ze severozápadního Slezska a z údolí Berounky (Karlštejn, 1.6.1953, 1 ex, M. Chvála leg., coll. Národní Muzeum Praha). V případě ojedinělého nálezu z Karlštejnska jde téměř jistě o zavlečení či zálet. V současnosti se soumračník severní vyskytuje nejblíže v početné populaci necelých 20 kilometrů od severomoravské hranice v lesním komplexu v okolí jihopolského Rybniku a dále pak v rozsáhlých lesích u Pszczyny.
Ohrožení a ochrana. Vymřelý druh (1953). Soumračník severní se u nás vyskytoval velmi vzácně na jižní hranici svého areálu. Při současném oteplování klimatu, kdy severské druhy ustupují na sever není jeho výskyt u nás pravděpodobný. V sousedním Polsku není oficiálně ohrožen. Motýl zjevně nesnáší převod lesů na zapojené stejnověké husté a stinné lesní porosty a monokultury, zalesňování lesních luk a likvidaci květnatých lesních lemů.


- výskyt do roku 1950, - výskyt 1951-1980, - výskyt 1981-1994, - výskyt 1995-2001

Fotogalerie

Imága

Samec. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Samec. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Samec. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Samec. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Samice. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Samice. Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Samice, Polsko. Foto F. Slamka
Samice, Polsko. Foto F. Slamka

Biotopy

Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto J. Beneš
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto J. Beneš
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto J. Beneš
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto J. Beneš
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
Jižní Polsko, Kobior, 6.2019. Foto M. Hrouzek
---